Maturová Růžena

, česká operní pěvkyně (soprán). Vynikla zvláště v hrdinských a tragických rolích, např. Libuše (B. Smetana), Šárka (Z. Fibich).

Ottův slovník naučný: Maturová Růžena

Maturová Růžena, vynikající dramatická pěvkyně česká, ovdovělá choť spisovatele a dramaturga dvor. divadla v Mannheimu Ludvíka Schreinera, (* 4. září 1870 v Karlíně). Na její skvělé pěvecké nadání upozornil její rodiče Frant. Kaván již ve škole dívčí. Záhy studovala u Fr. Pivody, kapelníka Ed. Štolce a pěvecké vzdělání dovršila konečně u pí. Loewe-Destinové. Zamítnuvši nabídku ředitelství něm. zemského divadla v Praze vystoupila jako primadonna r. 1889 v Teplici. Zde vytvořila Paminu (Kouzelná flétna), Markétu (Faust), Lidunku (Střelec kouzelník), Matildu (Vil. Tell), Leonoru (Fidelio), Annu (Don Juan), Orsini (Lucrezia), Bertu (Prorok), Seliku (Afričanka) a j. Za rok byla již ve svazku dvorního divadla mannheimského a překvapila místní umělecký svět všestranností uměleckou jako pěvkyně dramatická, lyrická i soubrettní. Z nových zde vytvořených postav hlavní jsou: Venuše (Tannhäuser), Micaela (Carmen), Fricka (Valkýra), Alice (Robert ďábel), Desdemona (Othello), Julie (Romeo a Jul.), Undina, Elsa (Lohengrin), Freia (Rheingold) a jiné. V srp. r. 1892 vystoupila v »Národ. divadle« v Praze jako Santuzza (Sedlák kavalír) a jest od té doby jeho přední okrasou. Vytvořila tu celou řadu nových, hlavně českých hrdinek a postav dívčích v operách B. Smetany, Zd. Fibicha, Ant. Dvořáka a j. Dlužno uvésti: Libuši, Miladu (Dalibor), Anežku (Dvě vdovy), Mařenku (Prodaná nevěsta), Vendulku (Hubička), Mirandu (Bouře), Hedy a Šárku, Marinu (Dimitrij), hraběnku (Jakobín), kněžnu (Čert a Káča), Stoju a Satanellu v operách Rozkošného, Vidru (Matka Mila), Beatrici (Andrea Crini) a Viktorku (Babička) Ze slovan. oper vytvořila Mašu (Dubrovský) a Halku v opeře Moniuszkově. V nových západoevropských operách vynikla jako Sábská královna, Alice (Falstaff), Eva (Meistersingři), Manon Lescaut, Amalie (Maškarní ples), matka (Perníková chaloupka), Maruša (lstarská svatba), Aida, první dáma (Kouzelná flétna), Valentina (Hugenoti), Madeleina (André Chenier), Recha (Židovka) a j. O její umělecké hloubce a všestrannosti svědčí nejlépe slavnostně pathetická Libuše, naivní Evička (Meistersingři), dále lyricky a dramaticky vzrušená Milada, žertovně prostodušná Mařenka i salonně rozmarná Anežka (Dvě vdovy). Dramatický soprán pí. Maturové ve výškách krytím tónu temně zbarvený a v hloubce mezzosopran objímající, vyniká však nejlépe v povahách pathetických a citově vzrušených. V sedmi letech činnosti pí. Maturové při Národním divadle (1892 – 99) dostoupil počet jejích vystoupení čísla přes 460. R. 1898, pozvána skladatelem p. Salvayrem, vystoupila pí. Maturová v Paříži a r. 1899 pohostinsky ve Varšavě, slavíc tam zvláště jako »Halkæ řadu nejskvělejších úspěchů. bk. Dodatky Provdala se 23. dub. 1906 za Fr. Jílka, kapelníka Nár. divadla v Praze.