Mauder Josef

, český sochař. V duchu romantismu rozvíjel české novorenesanční sochařství. Vytvořil pražský Pomník Julia Zeyera, inspirován pohádkovými postavami básníkových příběhů. Záliba ve velké dekorativní malbě se projevila v sochařské výzdobě Slavína v Praze na Vyšehradě.

Ottův slovník naučný: Mauder Josef

Mauder Josef, sochař český (* 1. pros. 1854 v Praze). Absolvovav v Praze několik tříd gymnasia byl nějaký čas žákem uměl.-průmyslové školy vídeňské, pokračoval pak v odborném vzdělání na akademii pražské, zároveň uče se u sochaře Seidana modellovati. První práce vystavil jako žák akademie r. 1875; byly to Tanec Bacchantek a Satyr. V druhé jeho vystavené práci, Noci (1877), jevil se již zřejmě jeho delikátní cit pro formu a malebná živost, k níž tíhl při zpracování hlíny. Ještě zjevnějším způsobem obrážely se tyto vlastnosti mladého sochaře ve skizze Eloah, inspirované básní Vrchlického, a v portraitním medaillonu, jež vystavil r. 1879. Tou dobou stál již v řadě nejnadanějších členů naší mladší generace umělecké, která, za sourodými cíli se nesouc, usilovala ovládati všecky vymoženosti moderních uměleckých technik, střásajic se sebe pouta starousedlé konvencionálnosti. Mauder studoval zvláště mistry soudobé skulptury francouzské, k nimž tíhl svojí individuálností. Živým ohlasem těchto studií byla pamětní deska Jaroslava Čermáka (r. 1881 v návrhu hotová, r. 1887 na domě vsazená). Také ve skizzách, jimiž se Mauder účastnil soutěže na pomník Havlíčkův v Hoře Kutné (1882) a skupin na pylony mostu Palackého hlásily se vlivy tyto v traktování roucha, v živosti pohybu a v malebné svěžesti obrysu. V prvních letech osmdesátých provedl Mauder též několik výzdob sgraffitových, osvědčiv při tom eminentní cit pro dekoraci a kreslířskou hotovost. R. 1883 byl jmenován professorem na c. k. státní průmyslové škole; učitelská činnost tato umělce valně zaneprazdňuje, přes to je řada prací v dalších letech Mauddrem provedená nemalá. Každý z těchto dalších čelnějších výtvorů jeho znamenal pokrok v osamostatnění formového citu Mauddrova, na každém jeho individualita napořád víc a více se uvolňovala od vlivů cizích, hledajíc si a nalézajíc originální, osobitý výraz pro vlastní cítění umělcovo. Následovaly tak po sobě: Náhrobní relief (hřbitov v Hamburku); sochy nad portálem Bubeníčkova domu v Náplavní ulici; dekorativní reliefy na zámku kysibelském; sochy Síly a Moudrosti na radnici v Kolíně. Sochami dvou allegorických postav před vchodem do budovy Zemského musea – Historie a literatura, Přírodní vědy – , s nimiž ve skizze r. 1887 konkurroval, došlo výrazu Mauddrovo umění charakteristickým typem a výrazem allegorické postavě dodati svěžesti a prohřáti ji vnitřním životem. Na obou sedících postavách mužských provedením a nevhodným umístěním bylo setřeno mnoho z původní působivosti, však harmonický obrys linie a vržení draperie, jakož i noblessa forem, prozrazující studium nejlepších vzorů antické skulptury, i tak jsou význačnými odznaky obou děl. Vedle dekorativních prací událo se Mauddrovi během let také modellovati několik podobizen, bust i reliefů, z části též k výzdobě náhrobkův určených (Dr. Brauner, Fr. V. Jeřábek, Vrchlický, Jablonský, prof. Weiss, Bolzano a j. v.), v nichž podoba zachycena jest v živých rysech vždy s oním nádechem noblessy, který je význačným odznakem uměleckého cítění Mauddrova. Svůj sloh reliefový měl Mauder též příležitost přizpůsobiti zvláštním požadavkům medaillového ražení na čestné medailli, objednané u něho obcí pražskou. Kol. r. 1890 provedl modelly soch k výzdobě budovy akademie Strakovy (Víra a Vlastenectví). Do první polovice let devadesátých spadá postupné provedení tří soch v Slavínu na hřbitově vyšehradském, za kteréž dostalo se Mauddrovi r. 1892 I. ceny České akademie věd a umění. V sochách těchto – je to Okřídlený genius na sarkofagu se vznášející a dvě sedící sochy ženské na bocích pomníku – tvůrčí síla Mauddrova vypjala se k plné výši. Všechny vlastnosti, z nichž individualita Mauddrova se skládá, došly v sochách těchto výrazu nejvytříbenějšího. Je v nich intuice obraznosti u spojení s reflexí, účinek rozvazující a vyvažující. Delikatessa a hotovost formové mluvy zcela osobitě vypracovaná je zřejma z tvarů těl, jež draperie i zahaluje i přivádí k platnosti a s bystrým citem jsouc traktována svými plochami a svým řasovím přispívá stejně k harmonii obrysův soch i k jejich výraznosti. Z oněch postav mluví vzácný cit pro rhythmus linie a pro ušlechtilou míru i schopnost dramatické síly výrazu zároveň s rozvahou, umějící spoutati překypující živost v monumentální zdrželivost, vyžadovanou zákony plastického účinku. Jasná, harmonická, vyrovnaná fantasie, tvořící na základě svědomitého studia, neobmezující se skizzovitým navržením, ale spějící pečlivě k vytříbenosti tvaru, ne překotná produkce, ale klidná práce zralého mistra, svých cílů si vědomá, jemná duše umělecká, jejíž struny se zachvívají pod dojmem krásna, povaha, jež svému vzletu dovede přiložiti uzdu discipliny duševní, – tak jeví se umělecká individualita Mauddrova. – Poslední dobou jest Mauder zaměstnán modelly soch pro měst. spořitelnu pražskou. V cizině Mauder nevystavoval nikdy; také na praž. výstavách pravidlem schází. Od r. 1890 je Mauder mimoř. členem České akademie věd a umění. . Dodatky R. 1907 dokončil Hocha se psem (psovoda), skupinu v bronzu odlitku, pro vchod městské spořitelny pražské. Postava hocha plná života pohybem velmi pravdivým se vzpírá velikému psu, jenž bystře pohlíží ke vchodu a snaží se vyprostiti z rukou chlapcových. O protějšku Mauder pracuje.

Související hesla