Mauři

, ve středověku v Evropě běžné označení muslimských obyvatel severní Afriky a Pyrenejského poloostrova (Arabů, Berberů).

Ottův slovník naučný: Mauři

Maurové jest jméno: 1. muhammedánských obyvatelů měst v Marokku, Alžírsku a Túnisu, vzniklých pomíšením Arabů se staršími obyvateli a jinými živly; 2. některých kmenů v Senegambii a 3. malé části obyvatelstva na Ceyloně.

1. Za starověku rozuměli se jménem Maurové (jméno to pochodí od foinického mauharin; z něho pak zase vzniklo něm. Mohr a naše mouřenín) obyvatelé hor alžírských a marockých, tedy předkové nynějších Berberů. Od nich zvala se krajina ta Mauretanie . V době panství arabského smísili se tito pův. obyvatelé částečně – jmenovitě v městech a na pobřeží – s přistěhovalými Araby, načež jméno Maurové přešlo na toto smíšené obyvatelstvo, kdežto nesmíšení domorodci zváni Berbery. Když Arabové opanovali Španělsko, rozšířili se Maurové také do Španěl, ale Španělé zahrnovali pod název Maurové (los Moros) i plnokrevné Araby španělské. Maurové získali si o civilisaci poloostrova veliké zásluhy. Po pádu posledního zbytku panství arabského ve Španělích (1492) odstěhovala se čásť Maurovérů do Afriky, valnou většinou však setrvali na poloostrově přijavše z přinucení aspoň na oko křesťanství. Pokřtění Maurové zváni pak Morisky. Byl to lid pokojný a přičinlivý, ale náboženský fanatismus španělský vedl brzy k pronásledování jich. Maurové vzbouřili se v l. 1568 – 70, ale přemoženi a čásť jich (přes 100.000) musila se vystěhovati do Afriky. Ostatní (asi 1/2 mill.) stihl týž osud za Filipa III. (1609), tak že jenom nepatrné zbytky udržely se do dneška v horách granadských. Nyní tvoří Maurové převážnou většinu městského obyvatelstva v sev. Africe a zabývají se hlavně obchodem. Jest to lid krásný, bílé pleti, pravidelných rysů, jen že brzy tloustnou; mužové vyznamenávají se krásným vousem. Mluví arabštinou pomíšenou mnohými slovy berberskými a španělskými. Některé rody, jejichž tradice sahá nazpět až do doby španělské, zovou se andalos. – Srv. Rochau, Die Moriskos in Spanien (Lips., 1853); Dozy, Geschichte der Mauren in Spanien (t., 1874).

2. V Senegambii jménem Maurové rozumějí se kmeny Trarsa, Brakna a Duaiš, bydlící sev. Senegalu. Skládají se jednak z poddaných černochů, jednak z panujících arabsko-berberských míšenců, dílem i z čistých Berberův a Arabův. Míšenci mají mnoho společných znaků s Maurovéry severními, ale živí se pastýřstvím a bojem. Kmenové ti rozpadají se společensky ve 4 kasty, z nichž dvě jsou vládnoucími, druhé dvě ovládané.

3. Na Ceyloně označují se jménem Maurové míšenci z matek čingalských a z arabských dobrodruhů, kteří asi ve XIV. stol. z Arabie přibyli za obchodem a v XVI. stol. dokonce až do příchodu Evropanů i politickou moc na sebe strhli. Jest jich asi 200.000 a posud udrželi si proti Evropanům aspoň obchodní převahu.

Související hesla