Mekka

, Makka – město na západě Saúdské Arábie; 630 000 obyvatel (1991). Průmysl chemický, potravinářský. Řemeslná výroba (rituální a upomínkové předměty). Mezinárodní letiště. Nejposvátnější islámské poutní místo na světě; svatyně Kaaba s posvátným černým kamenem. Významný cestovní ruch (náboženské poutě muslimů z celého světa). – Mekka existovala již ve starověku jako obchodní a náboženské centrum, rodiště Muhammada.

Ottův slovník naučný: Mekka

Mekka, Makka, Mekke (arab. Om-alKora, t. j. matka měst), za pohanské doby též Bekka, hl. m. tur. provincie Hidžázu (záp. Arabie), nejposvátnější místo vyznavačů islámu, rodiště Muhammedovo, rozkládá se v úzkém, suchém údolí od s. k j. se sklánějícím mezi holými, písčitými pahorky as 150 m vysokými, úplně neúrodnými. Na záp. pahorku pevná tvrz s tureckou posádkou ovládá město, jež se šíří k j., kde zbudovány jsou nové budovy serailu, hlavní strážnice a tří kasáren. Na konci jsou chaty zchudlých Kuraišovců, příbuzných prorokových. Ulice jsou širší než v jiných městech arab., s vysokými domy, s okny do ulice. Vodu do města přivádí vodovod zbudovaný Harun-arRašidem, 50 km dlouhý. Studně mají vodu brakickou. Nejdůležitější budova je svatá mešita masdžidul harámi, s níž mnohé opravy, nejvíce pak přestavba nutná následkem častých záplav, setřely veškeren ráz starobylosti. Má podobu obdélníka 180 m dlouhého a 130 m širokého. Branou Pozdravu (bab el salam) vchází se do dvora obehnaného sloupovím, z nichž sev. má čtyřnásobnou, ostatní trojnásobnou řadu sloupů; sloupoví kryto jest 152 malými kupolemi. Nad kolonnádou zdvihá se 7 minaretů. Ode všech sedmi bran vedou dlážděné cesty do středu k vlastní svatyni Ka'bě, v níž zazděn jest posvátný kámen hadžar. Druhou částí pouti mecké je návštěva džebelu Árifat (Hora Poznání), jež ční 20 km na severozáp. Mekky do výše 60 m nad okolní planinu. Stálé obyvatelstvo Mekky skládá se hlavně z přistěhovalcův a jejich potomků; počet udává Ali bej na 16.000, Burkhardt na 30.000, jiní na 50-60.000 duší. Průmysl je nepatrný, hlavní čásť výživy plyne z poutníků, jichž sem přichází ročně přes 100.000 z celého světa muhammedánského, ačkoliv návštěva Mekky ochabující horlivostí náboženskou klesá. Sami sultáni cařihradští spokojují se zastoupením jinou osobou a zasláním darů. Mnoho cizinců přichází sem za obchodem; v době pouti změní se Mekka v jediný ohromný bázár. Zboží a návštěva jde hlavně přes Džiddu, 85 km vzdálenou od Mekky. Nyní zřizuje se na rozkaz sultánův moderně zařízeny veliký hôtel pro poutníky s 5000 lůžky a místnostmi pro nábož. kongressy. Správu města vede veliký šeich, potomek Muhammedův, z linie Hasanovců. Turecké panství zde mnoho neznamenalo, teprv od r. 1882 nabyli zde Turci většího významu. – Mekka byla od nepaměti místem poutnickým. Již u Ptolemaia činí se zmínka o Makorabě. Tu byl ode dávna usedlý rod Kuraišovců, z něhož zrodil se r. 570 Muhammed, který povýšil Mekku na první místo světa muhammedánského. Nějaký čas spravována byla pak nástupci Muhammedovými, chalífy, pak šejchy z rodu Aliova; na krátký čas ocitla se r. 930 v rukou Karmatů, jimž odňata byla Fatimovci. S Egyptem dostala se r. 1577 pod vládu sultánů cařihrad., kteří se nazývali ochránci svatých měst a jmenovali svého zástupce. Časem stala se moc šeichova skorem absolutní. R. 1803 zmocnili se Mekky Vahabité a odřízli ji kromě spojení s Džiddou od celého světa. Avšak již r. 1817 zahnáni egyptským vojskem Mehmeda Aliho, čímž vrátila se svrchovanost turecká. V posledních letech význam Turecka tu značně stoupl. Ačkoliv návštěva Mekky nevěřícím jest přísně zakázána, přece navštívena byla Evropany. První byl Vlach Ludvík de Barthema, pak Burton, Burckhardt, Maltzan, Keane, za války vahabitské Ali bej aneb Badia, Španěl ve službách egyptských – Literatura. Dějiny: Wüstenfeld, Chroniken der Stadt Mekka (1857 – 1859, 3 sv.); cestopisy: Voyages d'Ali bej el Abassi (Paříž, 1814, 3 sv.); Burckhardt, Travels in Arabia (Londýn, 1829, 2 sv.); Burton, Personal narrative of a pilgrimage to el Medinah and Meccah (3. vyd. t., 1879, 3 sv.); Keane, Six months in the Hejaz (t., nové vyd. 1887); Snouck Hurgronje, Mekka (Haag, 1888-1889, 2 sv. a obrazy); týž, Bilder aus Mekka (Leyda, 1889); Saleh Soubhy, Pelerinage à Mecque et la Médine (Vídeň, 1894); Gervais Courtellemont, Mon voyage à la Mecque (Paříž, 1896).

Související hesla