Měkkýši

, Mollusca – kmen bezobratlých živočichů zahrnující druhy s měkkým tělem, bez vnitřní kostry; dělí se do 7 tříd, nejvýznamnější jsou plži, mlži a hlavonožci. Téměř celé tělo měkkýšů vyplňují měkké tkáně (parenchym); svalnatá noha umožňuje pohyb, hlava nese smyslové orgány (tykadla, oči), na hřbetní straně je útrobní vak s vnitřními orgány. Pokožka vytváří tzv. plášť, který uzavírá plášťovou dutinu, kam ústí trávicí a urogenitální soustava a kde jsou dýchací orgány (žábry nebo plíce). Potravu zpracovává jazyková páska (radula) v ústní dutině, trávení zajišťuje tzv. hepatopankreas. Vodní formy měkkýšů dýchají žábrami, suchozemské plícemi. Cévní soustava je otevřená, plyny jsou v krevní tekutině rozpuštěny nebo vázány na hemocyanin nebo hemoglobin. Vývoj měkkýšů je buď nepřímý přes larvu trochoforového typu (veliger), nebo přímý. Některé druhy měkkýšů vylučují pokožkovými buňkami uhličitan vápenatý, z něhož tvoří vápnitou schránku. Její vnější vrstva (periostrakum) je z organických látek, spodní (ostrakum) z uhličitanu vápenatého. Vrstva perleťová je ze směsi konchiolinu a uhličitanu vápenatého. Schránka roste spolu s tělem.

Ottův slovník naučný: Měkkýši

Měkkýši (Mollusca, Malacozoa). Důležitá skupina živočichů mnohobunecných, dvojstranně souměrných a nečlenitých, majících druhotnou dutinu tělní (coelom), v embryonálním vývoji stadium zvané trochophorové a v dospělém stavu vápennou skořápku. Dělí se jakožto kmen na 5 tříd: Amphineura (Chitoni a Solenogasters), Lamellibranchiata (mlži), Scaphopoda (kelnatky), Gastropoda (plži) a Cephalopoda (hlavonožci). Zevní tvar těla velmi rozmanitý dle tříd i rozličného přizpůsobení. Skořápka (původně vnější) buď jedna plochá, miskovitě prohloubená, rourovitě přímá nebo spirálně vinutá, anebo dvojitá, složená z páru laterálních chlopní (pravé a levé na rozdíl od Brachiopod, kde jest chlopeň přední a zadní); skládá se z hoření (vnější) vrstvy organické (periostracum), jež je často nositelem pestrých barev, a ze zpodní (vnitřní) vrstvy, složené ze součástí minerálních (vápenec a aragonit), jež jest k tělu svalem a po případě i celým povrchem pokožky přirostlá. U forem odvozených a jednostranně přizpůsobených určitým podmínkám života může tato skořápka utrpěti rozmanitými redukcemi, ano i u některých schází (ale tu aspoň v larvovém stadiu některém jest přítomna). Integument tvořen jest epithelem bohatým na žlázy (po případě i na pigment), podepitheliálním vazivem (se vtroušenými vlákny mesenchymatického svalstva) a značnou stěnou svalovou, jež na straně břišní tvoří mohutný lokomotorický sval, jenž sluje nohou a je význačným charakterem celého typu měkkýšů; na straně hřbetní tvoří kůže duplikaturu zvanou pláštěm, jež chrání dychadla a otvory exkreční i sekreční, jakož i některá sensoria; také plášť patří k morfologické definici měkkýšů a nabývá veliké důležitosti jako orgán tvořící skořápku, pročež také jmenujeme embryonální základ pláště žlazou skořápečnou (plášť tvoří se velmi záhy v zárodku jako dorsální vchlipka ektodermu, směřující svým okrajem k formativnímu pólu, která se později stává plochou a pokrývá se skořápkou). Mimo mlže shledáváme kol úst zřetelně oddělený díl těla s rozmanitými přívěsky tykadlovitými a smyslovými orgány (zejména oči), jež lze označiti jako hlavu.-Nervstvo skládá se z pěti párů centrál. ganglií, seskupených většinou v uzavřeném kruhu kol jícnu; jako ústředí smyslová slouží nadjícnová ganglia mozková, pohyb ovládají podjícnová ganglia nožní, ostatní innervaci integumentu (penisu, dychadel a p.) obstarávají ganglia pleurální a soustavu útrobní (analogickou sympathické) představují ganglia buccální a viscerální (či abdominální). Příslušná ganglia téhož páru spojují kommissury, určitá střediska nestejnojmenná souvisí mezi sebou connectivy, jichž úprava je pro jednotlivé třídy význačna. Smyslové orgány dostupují mnohdy velmi vysokého stupně vývoje: oči od jednoduchých skvrn a pohárků až k nejsložitějšímu oku v celé živočišné říši (u hlavonožců), otocysty (č. statocysty) od pouhých váčků se sluchovým kaménkem nebo pískem až k ústrojí obdobnému vnitřnímu uchu obratlovců (též u těchto nejvyšších měkkýšů), jsou doklady velmi dokonalé organisace měkkýšů. Za smyslové přístroje sloužící čichu považujeme jednak tykadlovité útvary Opisthobranchiat a Cephalopod (rhinophory), jednak zvláštní constantní smyslové territorium plášťové poblíže žaber (osphradium); mimo to lze nalézti v ústech sensitivní buňky chuťové a po celém povrchu těla podobné elementy pro vněmy hmatové.-Zažívadla vyka zují jednak rouru střevní, složenou z ektodermálního traktu předního (požerák, pharynx, zvaný bucca, a jícen), entodermálního středního (jenž celkem odpovídá žaludku) a zadního (střevo) s konečníkem (obyčejně zas ektodermálním), jednak určité (původně párovité) žlázy, totiž ústní a jícnové žlázy slinné a játra, jež ústí se do žaludku; někde shl dáváme i žlázy konečníkové. V ústech nalézáme u vyšších měkkýšů rohovitou čelist a chitinovou pásku jazykovou, složenou z drobných zoubků; obojí důležito v systematice. Cevstvo krevní jest původně vždy systém uzavřených arterií a ven s kapillárami a endothelovým výstelkem, může však redukcí býti proloženo prostory prvotní dutiny tělní bez endothelu (sinusy či lacuny), až i úplně scházeti. Srdce skládá se z komory a (původně) dvou předsíní a leží v blanitém vaku (pericard), jenž je hlavním oddělením druhotní dutiny tělesné (či coelomu); ostatní prostory coelomové jsou dutiny pohlavních žlaz či gonad (nejznatelněji vytvořené u hlavonožců) a dutina vaku útrobního, pokud jest vystlána peritoneem. Dýchání slouží buď celý povrch těla (u forem redukovaných) nebo žábry (u Chitonů četné, jinde původně párovité) nebo vaky plicní (u plžů plicnatých).Exkreci slouží ledvina (metanephridium), původně párovitá, jež souvisí zvláštním průchodem s coelomem (pericardem) ajest úpliiě homologická s nephridiem Annulat. Gonada jest derivátem epithelu pericardiálního nebo peritoneálního a vyprazdňuje u nižších a původnějších forem svoje produkty vývodem ledviny, u ostatních se vyvinul více méně složitý apparát vývodní (z mesodermu). Některé řády a čeledi plžů a mlžů jsou obojetníci, ostatní pohlaví odděleného. Vajíčko ryhuje se dle obvyklých typů, podmíněných větším nebo menším množstvím žloutku; gastrula je dle toho též buď embolická nebo epibolická. Mesoderm vzniká buď ze dvou prabuněk mesodermových n. z eoelomových váčků. Stadium trochophory mají společné s Annulaty, Brachiopody atd. a vůbec jeví se měkkýši jako příslušníci veliké soustavy Trochozoí. Larvy (původně vždy a dosud všude, kde jsou volně pohyblivy) charakterisuje na přídě těla laločnatý, obrvený přívěsek lokomoční, tak zv. velum, jakož i larvální prvoledviny, jež později mizejí. Měkkýši žijí většinou v moři, jen poměrně nepatrná čásť ve vodách sladkých a na suché zemi (jsou hygrophilní) a naskytají se již od nejstarších dob geologických; pro některé útvary mají neobyčejnou důležitost jako vůdčí zkameněliny. Recentních i fossilních druhů dosud známých se páčí nejméně na 50.000 specií. Od starověku byli měkkýši předmětem studia a jíž Aristotelés zaznamenal mnoho obdivuhodných detailů o anatomii a bionomii hlavonožců; v době nové nejdůležitějším autorem je Cuvier. Bbr.

Související hesla