Melanésie

, souostroví na západě Tichého oceánu severovýchodně od Austrálie; asi 970 000 km2. Největší ostrovy a souostroví Nová Guinea (6/7 plochy Melanésie), Bismarckovo souostroví, Šalomounovy ostrovy, Nová Kaledonie, Vanuatu, Fidži. Tropické zemědělství, lov ryb a perel. Těžba ropy, zlata, rud mědi, niklu a kobaltu. – Historie osídlení nejasná, dodnes velká etnická pestrost obyvatelstva. V 16. – 19. stol. byly ostrovy Melanésie postupně objevovány Evropany. Za 2. světové války boje mezi Japonskem a USA (Guadalcanal).

Ottův slovník naučný: Melanésie

Melanésie, jedna ze tří velkých skupin souostr. australských, v něž dělí se Okeánie, rozkládá se od rovníku k obratníku Kozoroha a od 130° v. d. až k 178° z. d. Počítá se k ní Nová Guinea s okolními ostrovy, Bismarckovo souostroví, souostroví Salomonovo, ostrovy Santa Cruz s Tukopií, Nové Hebridy, Chesterfieldské ostrovy, Nová Kaledonie se souostrovím Loyalty a Fidžijské ostrovy; celkem asi 1 mill. Km2 výměry s 11/2 mill. ob. Obyvatelé, zvaní Melanésané neboli Melanésové, jsou dlouholebí, tmavé pleti a vlasů černých, kučeravých, a náležejí dle Fr. Müllera anthropologicky k Papuům, ethnologicky k Polynésanům a co do jazyka stojí asi uprostřed mezi Polynésany a Malajci. Celá Melanésie kromě No. vých Hebrid rozdělena jest v državy jednotlivých evropských státův, ovšem panství to z velké části jest jenom dle jména. Kolonie a ochranná území Německa zauj. 239.060 km2 s 336.000 ob., Francie má 19.823 km3 s 62.752 obyv., Velké Britannii náleží 280.622 km2 se 610.500 obyv. a území nízozemské zaujímá 397.204 km2 s 377.000 ob.

Související hesla