Melanom

, nádor vznikající bujením melanoforů.

Ottův slovník naučný: Melanom

Melanom (řec.) značí nádory pigmentované barvivem čokoládového tónu. Jsou jednak neškodné, jednak zhoubné. Neškodné melanomy jsou drobné, tmavě hnědé až černé nádory kožní zvící špendlíkové hlavičky až čočky, ostře ohraničené, nepatrně nad povrch kůže vyčnívající. Nádorky tyto u dam na sněhobílé pleti byly pokládány za zvláštní znamení krásy a druhdy (rokoko) i uměle na pleť vkreslovány neb náplastí černou napodobovány. Nádory zhoubné, zvané melanosarkomy, tím se liší od ostatních druhů nádorů zhoubných, že jak původní nádor, tak i metastasy jeho, obyčejně nesčetné, po všem těle ve všech orgánech z původního nádoru krevní cestou rozseté, zabarveny jsou zvláštním pigmentem, melanin nazvaným, do světle až temně hněda, ba až do černa. Obojí nádory vznikají z buněk pigmentových, t. j. z takových buněk vazivových, které již v normálním těle stále opatřeny jsou hnědým barvivem. Pigmentové buňky leží v papillárné vrstvě kůže, pak v oku v lamina fusca chorioidea, kde vytvářejí pod sítnicí temné pozadí nevyhnutelné pro vidění zároveň s epithélovými buňkami pigmentovými, a konečně v nejvnitřnějším obalu mozkomíchovém, v pia mater, a zde hlavně na kmenu mozkovém a v horní části míchy. Z těchto tří oblastí vycházejí zhoubné nádory melanotické. Nejčastěji z oka, pak z kůže, nejvzácněji z pia mater. Drobnohledným výzkumem přesvědčujeme se, že obojí nádory složeny jsou z množství vřetenitých i hvězdovitých buněk pigmentem prosycených a opatřených z pravidla bohatou sítí kapillárnou. Rozdíl mezi oběma jest jen stupňový: dokud naevus nevzrůstá a jeho buňky zůstávají ostře ohraničeny od okolní tkaně, jest neškodný; jakmile po zdráždění naevu zraněním, leptáním nebo macerací (zejména v podpaží a ohanbí) tkaň pigmentová počne bujeti do hloubky cevstvem mízním a krevním, mění se neškodný nádorek v zhoubnou chorobu, která neodvratnou smrtí končí. Kml.

Související hesla