Melanterit

, zelená skalice; jednoklonný minerál, hydratovaný síran železnatý. V zrnitých agregátech, kůrách, světle zelený, dokonale štěpný. Rychle ztrácí krystalovou vodu a rozpadá se. T = 2, hustota 1,90 g•cm–3. Vzniká oxidací sulfidů železa, hlavně pyritu. V ČR v Hromnicích a Chvaleticích. Název z řeckého melantérion černidlo na boty (od melas černý a térein zachovávat).

Ottův slovník naučný: Melanterit

Melanterit, skalice zelená, v přírodě jen velmi vzácně bývá vykrystallovaná; na krystallech umělých možno zjistiti souměrnost jednoklonnou. Obyčejně tvoří melanterit napodobující tvary krápníkovité neb ledvinité, nálety na kyzu železném a na horninách jej obsahujících. T= 2, H = 1,8-1,9. Melanterit jest FeSO4 + 7 H2 O, což činí v % 25,89 FeO, 28, 79 SO3 45,32 H2 O. Ve vodě se rozpouští a má chuť nasládlou, svíravou. V přírodě vzniká melanterit velmi zhusta při rozkladu železného kyzu. Melanterit nacházíme jako velmi častou novotvořeninu v dolech, zvláště ve starých štolách, na ložích uhelných a pod., na př. v Čechách v kamenečných břidlicích (Barr. ét. B) u Hromic a Chotiny blíže Plzně, u Nučic, na Letné v Praze a j. v oboru břidlic zahořanských, na Moravě v uhelných dolech u Rosic, na Slovensku v dolech šťávnických a j. Uměle připravuje se skalice zelená v továrnách z kyzu železného a užívá se jí hojně při výrobě inkoustu, modři berlínské a j. praeparátů, v barvířství i tiskařství. Fr. Sl-k.