Memmingen

, město v jižním Německu ve spolkové zemi Bavorsko; 40 600 obyvatel (1996). Hospodářské středisko středního Švábska. Průmysl strojírenský, textilní, potravinářský a chemický (farmaceutický). Bylo založeno kolem roku 1160, v roce 1268 povýšeno na město, v 15. a 16. stol. zde působila rodina Strigelů a jejich řezbářská a malířská škola. Historické městské centrum (pás hradeb, gotická Kemptenská brána, gotický mariánský kostel z 15. stol.).

Ottův slovník naučný: Memmingen

Memmingen, Memminky, město v bavorském vlád. obvodě švábském, na trati Leutkirch-Memmingen, Buchloe-Memmingen a Ulm-Kempten, s 9972 ob. (1895), z nichž jest 3486 katolíků. Má 3 evang. kostely, 1 katol. chrám s cennými malbami, gymnasium, reálku, ženský učitelský ústav, přípravku pro učit. ústav, hudební konservatoř, radnici v renaissančním slohu z XVI. stol. s archivem, městskou knihovnu, sbírku starožitností, museum, okr. soud I. inst., zem. soud, úřad celní, zemědělský a směnární, obchodní, tovární a průmyslovou radu, filiálku říš. banky a filiálku bav. banky, divadlo, arsenál, staré městské brány, pomník augšpurského dějepisce Burckharda Zingga a měst. lázně, továrnu na stroje hospodářské a provaznické, na stříkačky; jirchářství, výrobu sukna a plátna, provazů a koberců, přádelny na len a vlnu, mlýny, vývoz chmele, obilí, ovčí vlny, kůže, sýra a mýdla. Obchod s dobytkem. Pěstění chmele jest zvláště důležito. R. 1530 ve spolku s městy Štrasburkem, Kostnicí a Lindavou podaly Memmingen zvláštní svou konfessi Confessio tetrapolitana, později vstoupily do spolku šmalkaldského, ale r. 1546 musily se vzdáti císaři a r. 1548 přijaly augšp. interim. R. 1800 porazil tu Moreau-rak. generála Kraye a r. 1802 připadly Memmingen Bavorsku.