Mety

, francouzsky a německy Metz – město v severovýchodní Francii v Lotrinsku na Mosele; 124 000 obyvatel (1990). Průmysl hutnický, elektrotechnický, potravinářský. Říční přístav. Dopravní křižovatka; letiště. Univerzita (1971). Historické památky (katedrála z 13. stol.). – Keltské i římské osídlení, od 4. stol. biskupství, od 6. stol. jedno z center francké říše. V 7. stol. kulturní centrum karolínské renesance. Od 13. stol. říšské město, od roku 1663 součást Francie, 1871 – 1918 a 1940 – 45 součástí Německa.

Ottův slovník naučný: Mety

Mety (franc. a něm. Metz), hl. m. něm. kraje lotrinského tvořící samostatný měst. okres, spolu pevnost I. tř., leží 177 m n. m. při ústí Seilly do Mosely jsouc důležitou stanicí drah Forbach-Mety-Novéant-Corny, Mety-Teterchen, Saarburg-Mety-Lucemburk, Mety-Amanweiler. Kromě toho tramwayové spojení do Montigny, Longueville a Moulins. Město jest sídlem politických a soudních (vrchní soud v Kolmaru) kraj. a okr. úřadů, pošty, telegrafu a celnice, filiálky Říšské banky, biskupství, konsistoře reform. církve, nábož. představenstva židovského pro kraj lotrinský, gener. velitelství 16. arm. sboru a jiných vojen. úřadů. Nejstarší čásť města s úzkými ulicemi a malými náměstími rozložena jest na ostrohu mezi Moselou a Seillou. Novější části města rozkládají se na záp. straně, hl. na ostrovech moselských. Jednotlivé pevnůstky obkličují město v kruhu o průměru asi 10 km. Na opevnění města patrny dosud rozličné opevňovací systémy různých dob. Celkem mají Mety asi ve 3000 domů 59.794 obyv. (17.183 evang., 1430 židů r. 1895). Posádka činí asi čtvrtinu všeho obyvatelstva a představuje vedle přistěhovalců hlavně německý živel města (domorodého obyvatelstva jest asi 46%), jemuž snaží se dnešní držitelé dodati nátěr německý poněmčením jmen náměstí, ulic i budov veřejných; avšak lid užívá stále ještě starých franc.-názvů. Nejznamenitější stavbou jest kathedrála sv. Štěpána, nádherná stavba gotická v nejstarší části ze XIII. stol. S věže 118 m vysoké široký rozhled. Celkem mají Mety 7 katol., 3 evang. kostely a synagogu. Z jiných staveb vyniká radnice s malbami a sbírkou starožitností, justiční palác, budova kraj. praesidia, divadlo, několik kasáren, tržnice a velké nádraží, pomníky maršálků Faberta (Place d'armes) a Neye (Esplanade). Na sev. hřbitově pomník Francouzův pochovaných tu r. 1870. Z ústavů vzdělávacích a dobročinných mají Mety lyceum, reálku, soukr. gymnasium, katolický seminář, vyšší dívčí, hudební, kreslířskou, obchodní a řemeslnickou školu, školu ručních prací, voj. školu, městskou knihovnu a museum, zahradu botanickou, ústav hluchoněmých a mnohé jiné ústavy dobročinné. Průmysl po připojení Met k Německu poklesl a jen pomalu se vzmáhá. Hlavní odvětví jsou: koželužství, sedlářství, továrny na obuv, zvonařství, výroba konserv, pivovarství, vápenice. Obchod se železem, vínem, obilím, ovocem (pěstuje se v okolí) a drůbeží. Několik ústavů peněžních. Mety sluly původně Divodurum; Římané zřídili zde důležitou voj. stanici, nazvanou Mediomatrices podle keltského kmene Mediomatriků, v jichž území ležela. Z toho názvu vzniklo pak jméno Metae, Metis. V V. stol. Hunové zničili Mety Po opětném vystavění byly hlavou Austrasie, smlouvou mersenskou připadly k říši Východofrancké. V XIII. stol. vynikaly jako svobodné říšské město; v něm r. 1356 na sněmě říšském prohlásil Karel IV. známou zlatou bullu. R. 1444 marně je obléhali Francouzové; v XVI. stol. Mety vniterně upadaly jsouce předmětem sporů mezi Francouzi (r. 1552 obsadil je a proti Karlovi V. obhájil Jindřich II.) a Němci, až r. 1648 mírem vestfalským svrchovanost Francie nad nimi uznána. Čásť obyvatelstva sice se vystěhovala, ostatní však přilnulo úplně k Francii. Rozkvět města přerušila válka franc.-německá v l. 1870 – 71. V okolí Met svedeny známé veliké tři bitvy (14. srpna u vsi ColombeyNouilly, 16. u Vionvillu a 18. u Gravelottu); 27. října maršálek Bazaine sevřen v Metách samých podepsal kapitulaci a 29. října obsadilo německé vojsko Mety; 3 maršálkové, 4000 důstojníků a 173.000 mužů ocitlo se v zajetí a ohromné zásoby válečné v rukou vítězů. Frankfurtským mírem Mety přivtěleny k Německu. Valná čásť obyvatelstva se vystěhovala do Francie. Bullou papeže Pia IX. z r. 1874 biskupství metské (jež založeno bylo snad již ve IV. stol. a patřívalo k arcidiécési trevírské, pak k besançonské jsouc samostatným knížectvím říšským) podřízeno přímo papeži. – Okres metský má na 1075,83 km2 76.805 obyv. a dělí se na 5 kantonů se 152 osadami. – Srv. Westphal, Geschichte der Stadt Metz (Mety, 1875 – 78); Chabert, Metz ancien et moderne (t., 1881). Pp.

Související hesla