Mexiko

, Spojené státy mexické, španělsky Estados Unidos Mexicanos – stát ve Střední Americe mezi Tichým oceánem a Mexickým zálivem; 1 958 201 km2, 95,8 mil. obyvatel (1998), hustota zalidnění 49 obyv./km2, hlavní město México (8,5 mil. obyvatel, aglomerace 16,7 mil. obyvatel, 1995); úřední jazyk španělština, měnová jednotka mex. peso (MXP) =100 centavů. Administrativní členění: 31 států a federální distrikt hlavního města. – Pobřeží obou oceánů je většinou nížinné, zčásti s lagunami. Největší část státu zaujímá horská soustava Kordiller. Severní část země tvoří Mexická plošina (1 000 – 2 500 m n. m.) mezi horskými pásmy Sierra Madre Occidental a Sierra Madre Oriental; na jihu navazuje Mladovulkanická Kordillera s řadou činných i vyhaslých sopek (Citlaltépetl, 5 610 m n. m., Popocatépetl, 5 452 m n. m.). Kordillery pokračují dále k jihovýchodu jako Jižní Kordillera. Poloostrov Yucatán tvoří vápencová plošina s krasovými tvary. Podnebí je tropické, na severu subtropické, ovlivněné nadmořskou výškou. Průměrné teploty v lednu 10 °C (na severozápadě) až 25 °C (na jihu), v červenci 20 °C (na náhorních plošinách) až 30 °C (na severozápadě). Roční srážky 100 mm (pouště na severozápadě) až 4 000 mm (na jihu). Největší řeka pohraniční Rio Grande na severovýchodě, suché oblasti na severozápadě jsou bez stálých povrchových toků. Vegetační kryt různorodý; na severu pouště a polopouště, dále k jihu travnaté a křovité savany, v horách subtropické smíšené lesy, na jihu převládají vždyzelené vlhké tropické lesy. – Obyvatelstvo vzniklo mísením původních indiánů s přistěhovalými Španěly, převládají mesticové (75 %), indiáni (10 %). Náboženství římskokatolické (90 %), protestantské (5 %). Přirozený přírůstek obyvatel 2,0 % ročně (1997). Střední délka života mužů 69 let, žen 75 let (1996). Negramotnost 10 % (1995). Urbanizace 74 % (1997). Vysoká emigrace za prací do USA. – Průmyslově zemědělský stát s významnou těžbou surovin, jeden z hospodářsky nejvyspělejších v Latinské Americe. Hrubý domácí produkt 3 700 USD/obyv. (1997). Z ekonomicky aktivních obyvatel pracuje 24 % v zemědělství, 22 % v průmyslu. Obdělává se 14 % území (1995), louky a pastviny pokrývají 38 %, zalesněno 25 % plochy. – Pěstuje se kukuřice (16,4 mil. t, 1998), sorgo (6,2 mil. t), pšenice (3,4 mil. t), cukrová třtina (50,0 mil. t; vyrobeno 5,2 mil. t cukru, 1998), bavlník, kávovník, sisal (45 000 t, 3. místo na světě), podzemnice olejná, sezam, banánovník, tabák. Chov skotu (25,6 mil. kusů, 1998), prasat (15,0 mil. kusů), koz, koní. Rybolov (1,4 mil. t, 1996). – Těží se ropa (nejvýznamnější součást národní ekonomiky; 169,3 mil. t, 1998, 4. místo na světě), zemní plyn (36,5 mld. m3), rudy stříbra (2 701 t kovu, 1997, 1. na světě, 17 % světové těžby), železa (11,2 mil. t), zinku, olova, mědi, manganu a dalších prvků, dále uhlí (8,9 mil. t), síra, sůl (8,5 mil. t). Nejrozsáhlejší je průmysl potravinářský, dále petrochemický, strojírenský (též automobily), hutnický. Námořní obchodní loďstvo 1,1 mil. BRT (1995). Významný cestovní ruch (příjmy od zahraničních turistů 5,6 mld. USD ročně, 1998). – V předkolumbovské době indiánské kultury Olméků, Toltéků, Zapotéků, Mayů a Aztéků. V roce 1519 H. Cortés založil Vera Cruz, 1521 dobyl Tenochtitlán. Od 1535 součást vicekrálovství Nové Španělsko. 6. 11. 1813 vyhlášena nezávislost. V roce 1822 vyhlášeno mexické císařství, 1824 republika. Za americko-mexické války územní ztráty. 1858 – 67 občanská válka, během níž vyhlášeno s francouzskou podporou císařství (císař Maxmilián Ferdinand Josef). V roce 1867 B. Juárez obnovil republiku, 1877 – 80 a 1884 – 1911 diktatura P. Diaze, 1911 obnoveno liberálně republikánské zřízení. 1983 člen contadorské skupiny. – Mexiko je federativní republika v čele s prezidentem. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový Kongres, složený z Poslanecké sněmovny (500 členů, funkční období 3 roky) a Senátu (128 členů, funkční období 6 let). Poslední volby do Poslanecké sněmovny se konaly v červenci 2000. Prezident Vicente Fox Quesada (* 2. 7. 1942).

Tabulka: Mexiko- Spravni Cleneni
Stát Rozloha (km2) Počet obyv. (2000) Správní středisko
Aguascalientes 5 272 944 000 Aguascalientes
Baja California Norte 71 505 2 488 000 Mexicali 
Baja California Sur 73 948 424 000 La Paz
Campeche 57 033 690 000 Campeche
Coahuila 150 615 2 296 000 Saltillo
Colima 5 466 541 000 Colima
Durango 122 792 1 446 000 Durango
Guanajuato 31 032 4 657 000 Guanajuato
Guerrero 64 791 3 075 000 Chilpancingo
Hidalgo 20 664 2 231 000 Pachuca
Chiapas 73 628 3 921 000  Tuxtla Gutiérrez
Chihuahua 245 962 3 048 000 Chihuahua
Jalisco 79 085 6 321 000 Guadalajara
México 21 419 13 083 000 Toluca
Michoacán 58 585 3 979 000 Morelia
Morelos 4 961 1 553 000 Cuernavaca
Nayarit 27 103 920 000 Tepic
Nuevo León 64 742 3 826 000 Monterrey
Oaxaca 93 147 3 432 000 Oaxaca de Juárez
Puebla 34 155 5 070 000 Puebla
Querétaro 12 114 1 402 000 Querétaro
Quintana Roo 39 201 874 000 Chetumal
San Luis Potosí 63 778 2 296 000 San Luis Potosí
Sinaloa 58 359 2 535 000 Culiacán
Sonora 180 605 2 213 000 Hermosillo
Tabasco 24 612 1 889 000 Villahermosa
Tamaulipas 79 686 2 747 000 Ciudad Victoria
Tlaxcala 4 052 962 000 Tlaxcala
Veracruz 72 005 6 901 000 Jalapa Enríquez
Yucatán 43 577 1 656 000 Mérida
Zacatecas 73 829 1 351 000 Zacatecas
Federální distrikt
Distrito Federal 1 525 8 591 000  Cuidad de México
 
Tabulka: Mexiko- Predstavitele
CÍSAŘ
1822 – 1823 Augustin Itúrbide (Augustín I.)
PREZIDENTI
1824 – 1829 Guadalupe Victoria (Juan Félix Fernández)
1829 Vicente Guerrero
1829 – 1832 Anastasio Bustamante (úřadující)
1832 – 1833 Manuel Gómez-Pedraza
1833 Valentín Gómez Farías (úřadující)
1833 – 1835 Antonio López de Santa Anna
1835 – 1836 Miguel Barragan (úřadující)
1836 – 1837 José Justo Corro
1837 – 1841 Anastasio Bustamante
1841 – 1842 Antonio López de Santa Anna
1842 – 1843 Nicolás Bravo (úřadující)
1843 Antonio López de Santa Anna
1843 – 1844 Valentín Canalizo (úřadující)
1844 Antonio López de Santa Anna
1844 José Joaquín de Herrera (prozatímní)
1844 Valentín Canalizo (úřadující)
1844 – 1845 José Joaquín de Herrera (prozatímní)
1846 Mariano Paredes y Arrillaga (prozatímní)
1846 Nicolás Bravo
1846 José Mariano Salas (úřadující)
1846 – 1847 Valentín Gómez Farías (úřadující)
1847 Antonio López de Santa Anna
1847 Pedro María Anaya (úřadující)
1847 Antonio López de Santa Anna
1847 – 1948 Manuel de la Peña y Peña (prozatímní)
1848 – 1851 José Joaquín de Herrera
1851 – 1853 Mariano Arista
1853 – 1855 Antonio López de Santa Anna (diktátor)
1855 Juan Álvarez (úřadující)
1855 – 1858 Ignacio Comonfort (do 1857 úřadující)
1858 Féliz Zuloaga (prozatímní)
1858 Miguel Miramón
1858 – 1860 občanská válka
1860 – 1863 Benito Pablo Juarez (do 1861 prozatímní)
1863 – 1867 francouzská intervence
CÍSAŘ
1864 – 1867 Maxmilián I. (Maxmilián Ferdinand Josef)
PREZIDENTI
1867 – 1872 Benito Pablo Juarez
1872 – 1876 Sebestián Lerdo de Tejada
1876 Profirio Díaz y Mori (prozatímní)
1876 – 1877 Juan F. Mendéz (úřadující)
1877 – 1880 Porfirio Díaz y Mori
1880 – 1884 Manuel González de Prada
1884 – 1911 Porfirio Díaz y Mori
1911 Francisco Léon de la Barra (prozatímní)
1911 – 1913 Francisco Indalecio Madero
1913 Pedro Lascurrain
1913 – 1914 Victoriano Huerta (prozatímní)
1914 Francisco Carbajal (prozatímní)
1914 Venustiano Carranza (prozatímní)
1914 – 1915 Eulalio Gutiérrez
1915 Roque González Garza (prozatímní)
1915 Francis Lagos Cházaro (prozatímní)
1915 – 1920 Venustiano Carranza (do 1917 prozatímní)
1920 Aldolfo de la Huerta (prozatímní)
1920 – 1924 Álvaro Obregón
1924 – 1928 Plutarco Elías Calles
1928 – 1930 Emilio Portes Gil (prozatímní)
1930 – 1932 Pascual Ortiz Rubio
1932 – 1934 Abelardo L. Rodríguez (prozatímní)
1934 – 1940 Lázaro Cárdenas
1940 – 1946 Manuel Ávila Camacho
1946 – 1952 Miguel Alemán Valdés
1952 – 1958 Adolfo Ruiz Cortines
1958 – 1964 Adolfo López Mateos
1964 – 1970 Gustavo Díaz Órdaz
1970 – 1976 Luis Echeverría Álvarez
1976 – 1982 José López Portillo
1982 – 1988 Miguel de la Madrid Hurtado
1988 – 1994 Carlos Salinas de Gortari
1994 – 2000 Ernesto Zedillo Ponce de León
od 2000 Vicente Fox Quesada
 
Související hesla