Mezopotámie

, historické území mezi středním tokem řek Eufratu a Tigridu v dnešním Iráku; jedno z prvních center starověkých civilizací. Od 100 000 př. n. l. starší paleolit; nejstarší nálezy pracovních nástrojů. 13 000 – 10 000 př. n. l. mladší paleolit; domestikace zvířat. 9000 – 7000 př. n. l. protoneolit; první vesnice. 7000 – 5200 př. n. l. neolit; první zemědělská sídliště. 5200 – 3500 př. n. l. chalkolit. 3500 – 3200 př. n. l. starší doba bronzová; keramika na hrnčířském kruhu, pečetě, města (Uruk, Tepe Gaura). 3200 – 3000 př. n. l. první doklady písma, pečetní válečky, chrám na terase (Uruk IV., Chafádží, Tepe Gaura). 3000 – 2700 př. n. l. sumerské archaické texty (Džemdet-Nasr, Abú Salábích, Šuruppak, Kiš). 2700 – 2350 př. n. l. sumerské městské státy (Kiš, Šuruppak, Ur, Nippur, Lagaš). 2340 – 2124 př. n. l. akkadská říše. Asi 2200 př. n. l. vpád Gutejců. 2111 – 2003 př. n. l. hegemonie Uru (3. dynastie urská), tzv. „sumerská renesance“. Asi 2000 – 1800 př. n. l. městské státy pod nadvládou měst Isin a Larsa. 1950 – 1750 př. n. l. doba staroasyrská, centrum v Aššuru. 1894 – 1594 př. n. l. doba starobabylónská, Babylón centrem říše (Chammurapi). Asi 1700 – 1390 př. n. l. Asýrie pod nadvládou Mitanni. 1518 – 1204 př. n. l. doba středobabylónská; ovládnutí Babylónie Kassity. 1390 – 1080 př. n. l. doba středoasyrská, vzestup moci asyrského státu. 1160 – 1030 př. n. l. byla Babylónie ovládána 2. dynastií isinskou. 900 – 612 př. n. l. říše novoasyrská (Sargon II., Aššurbanipal), vyvrácena Médy a Babylóňany. 626 – 538 př. n. l. novobabylónská říše, tzv. chaldejská dynastie (Nabopolasar, Nabukadnesar, Nabonid). 538 – 331 př. n. l. Mezopotámie ovládnuta perskými Achaimenovci. 331 – 323 př. n. l. říše Alexandra III. Velikého. 312 – 169 př. n. l. Mezopotámie pod vládou Seleukovců. 169 př. n. l. – 224 n. l. součást říše Parthů (hlavní město Ktésifón); od pol. 1. stol. př. n. l. pokusy Římanů o dobytí Mezopotámie. 115 – 117 římská provincie Mesopotamia. 224 – 632 součást říše sásánovské. V roce 632 byla dobyta Araby; nejprve v rukou Umajjovců, 750 – 1258 Abbásovců. 1258 dobyta Ílchány. V roce 1533 připojena k osmanské říši. 1920 – 32 pod britským mandátem, od roku 1932 součástí státu Irák.

Ottův slovník naučný: Mezopotámie

Mesopotamie (Mesopotamťa, Meziříčí), od dob hellénistických obvyklé pojmenování zemí mezi středním a dolním tokem řek Eufrátu a Tigridu. Určující původně řekou byl větší a mocnější Eufrát a již starým Egypťanům kraje po obou stranách jeho rozložené sluly Naharin, s čímž se shoduje později hellénistická Parapotamťa; také nynější Syrie se stanoviska Assyrův a Peršanů zvána »zemí za řekoų. Pojmem Mesopotamie tudíž zahrnovány po výtce dnešní turecké správní okresy Irák Arabi a Džezíre. Ve starověku ovšem rozmanitým způsobem Mesopotamie se dělila a jižní čásť od místa, kde se řeky k sobě nejvíce přibližují, Babylónia, k ní vůbec nepřičítána. Zdá se, že Mesopotamie v užším smysle, mezi Babylónií a jižním krajem vysočiny armenské, zvána byla původně Šubarti, Šuri, Suri, kteréž označení zahrnovalo i kraje na západ položené a uchovalo se podnes ve jméně Syria. V Šubarti rozeznávány v postupu historických dob jednotlivé větší a menší krajiny. Středem velikého politického a kulturního celku bylo za prvých dob historických město Charrán, kteréž ve II. tisíciletí př. Kr. ustoupilo říši Mitanni s obyvatelstvem nepochybně hethítským. Assyrský král Rammánnirár I. n. Adadnirár I. ($±$ 1340-$±$ 1320 př. Kr. ) opanoval Mitanni, ale záp. končiny jeho záhy upadly v moc obyvatelstva aramského, rozlévajícího se nezdolným zpüsobem po širých krajích skrze poušť z Arabie, které podél Eufratu zal. 3 menší státy, Suchí, Chindánu a Lakí, v pamětech Assyrů hojně připomínané, kdežto při brodech řeky, velice důležitých, vznikl hethítský stát se středem v Karkemiši. Bojem téměř 150letým podařilo se Assyrům nabýti politické svrchovanosti nad státečky těmito, ale postup aramských živlů nebyl zadržán, ba pronikal vítězně i do Assyrie a Babylónie. Když vyvrácena byla říše Assyrská r. 606 př. Kr., připadla Mesopotamie až po Tigris Babylóňanům, od r. 539 pak příslušela k říši Perské. Ve III. stol. př. Kr. vznikly o Mesopotamii také boje mezi Seleukovci syrskými a Parthy, později mezi Římany a perskými Sássánovci. Tehdy rozeznávány v Mesopotamii krajiny Osrhoéné na západě při Eufrátu a Mygdonia kolem Nisibi. Pod perskou ochranou vznikl i aramský stát se sídlem v Hatře, který dotrval až do příchodu Arabů. Dnes Mesopotamie jest obývána tu Kurdy, tu kočovnými Beduiny, jest málo kde vzdělávána a z největší části neznáma, jakkoli cestovatelé nejnovější, zejména Sachau, chválí přírodní podmínky její. Také pro prozkoumání starožitnické, kromě Layardova pokusu v Arbánu, nic se nestalo, jakkoli zvláště tak zvané telly nebo ssutinné pahorky v údolí chabúrském k tomu pobízejí. Pšk.

Související hesla