Mimika

, odraz psychického pocitu zračící se v obličeji jedince. Umožněn souhrou tzv. mimických svalů. Významná v neverbální komunikaci; film, divadlo jeden ze základních prostředků hereckého projevu, kdy změnami výrazu v obličeji herec vyjadřuje duševní stavy a procesy zobrazované postavy. Zvláštní význam má v pantomimě a v němém filmu.

Ottův slovník naučný: Mimika

Mimika (řec.) jest umění doprovázeti své myšlénky a city hrou fysiognomie a posunky tak, aby jednání naše nabylo výrazu a přirozené výmluvnosti. Zvláště charakterní herec musí býti výborným mimikem. Mimika nahrazuje u němých řeč. Také na jeviště pronikla ve způsobě pantomim, balletů, když celá dějství beze slov se odehrávají jen těmito zevnějšími posuňky, pohyby, tvářností. Vyjádřiti mimikou děj jednodobým zachycením deiktických momentů jest také podstatou umění sochařského a malířského. Srv. též Mimus. Kbn.

Související hesla