Míšenec

, hybrid, kříženec – antropologie potomek rodičů různých plemen. Míšenec bílého a černého plemene je mulat; dalším míšením mulata s bělochem vzniká terceron a dále kvarteron a postupně až oktavon (1/8 podílu černého plemene v genetickém základu). Míšenec bělocha a Indiána je mestic, míšenec mestice a bělocha je kastico, míšenec Indiána a černocha je zambo, míšenec Číňana a Indiána zambaigo. Míšením mulata a mestice vzniká kajot (podíl všech 3 hlavních plemen); míšenec kajota a mulata je barsino. U člověka se navzájem plodně mohou mísit příslušníci všech plemen a etnických skupin (důkaz jednoty lidstva).

Ottův slovník naučný: Míšenec

Míšenec (bastard) znamená potomka dvou rozličných druhů živočišných, kdežto potomek dvou rozličných plemen nazývá se kříženec (v. Křížení).[Míšennci jsou mezi sebou neplodni. Mezek nebo mul, pošlý z páření osla s koněm, zůstává vždy neplodným a není ani jediného případu, aby klisna mulí s mulem byla dala mládě; zrovna jako při mezku. Za to však známo jest dosti případů, že klisna mulí byla hřebcem koněm oplodněna a dala buď samčí nebo samičí mláďata.[Míšennci (hybridy) rostlin. Pohlavní plození jest z pravidla pouze mezi jednotníky téhož druhu možné, avšak nejsou vzácné případy, že se děje mezi rozličnými druhy téhož rodu, někdy dokonce mezi druhy dvou blízko příbuzných rodů. Jedinci tím způsobem zplození, na nichž spatřujeme znaky obou rodných druhů sloučené a vzájemně modifikované, slovou míšennci. Pohlavní křižování různých druhů nebo plemen, jímž míšennci povstávají, nazývá se hybridisace. Mezi nižšími tajnosnubci vyskytují se míšennci velmi pořídku: mezi řasami známy pouze u chaluh (Fucus), něco hojnější jsou u mechů, kapradin a přesliček pospolitě rostoucích, tak že spermatozoidy jednoho druhu snáze mohou se dostati k archegoniím jiného druhu a jejich vaječné buňky oplodniti. Mnohem více rozšířeny jsou míšennci mezi jevnosnubci, zvláště krytosemennými. Hybridisování u těchto děje se tím, že pyl druhu cizího dostane se na bliznu druhu jiného, na níž vyklíčí a pronikne k semenným zárodkům, které oplodní. Ze semene pak vyklíčí míšenec Ve přírodě obstarává takové smísení vítr nebo hmyz, jenž přenáší pyl s květu na květ. Vědeckou cenu mají zvláště míšennci zplození úmyslně provedeným křížením, totiž přenášením pylu na blizny jiného druhu, čímž se již od r. 1761 zvláště Koelreuter zabýval. Pyl se tu štětičkou přenáší, při čemž třeba toho dbáti, aby se odstranily v čas prašníky obojakého květu, jenž cizím pylem má býti oplozen, a aby vůbec byl zabráněn přístup jinému pylu. Hybridní původ uměle zplozených míšennců jest ovšem zajištěnější než původ míšennců přirozených, jenž může býti odhadnut toliko dle znaků oběma domnělým rodičům náležejících, dle porovnání s nimi a dle obytu v jich společnosti. Míšennci mohou povstávati toliko mezi druhy pohlavně příbuznými; avšak tato pohlavní příbuznost neshoduje se zcela s příbuzností soustavnou, neboť jednak blízko příbuzné a sobě velmi podobné druhy nemusí míti žádné schopnosti k smíšení, jednak mohou se smísiti druhy z dvou rodů téže přirozené familie, což se přiházívá na př. u trav, kapradin, vstavačovitých a j. Plemena neb odrůdy téhož druhu obyčejně snadno dávají míšennce, kterým se také říká kříženci a kteří zvláště v zahradnictví mají důležitost. Schopnost k bastardování v rozličných familiích a rodech jevnosnubných jest velmi rozmanita. Z našich domácích rostlin největší počet míšennců vykazují vrby, pak divizny (Verbascum), pcháče (Cirsium), vrbovky (Epilobium). Zřídka neb nic bastardují motýlokvěté, křížaté, pyskaté rostliny. Míšennci z pravidla v tvaru svých částí, v barvě květů a v jiných vlastnostech stojí uprostřed mezi rodiči, při čemž, co se tvaru míšennce týče, dle mnohostranných zkušeností jedno jest, zdali pyl druhu A oplodí semenník druhu B, neb naopak pyl druhu B zárodky semen druhu A. Přece však nebývají míšennci jedné a též kombinace všickni zcela stejní, přibližujíce se někdy více k jednomu neb druhému obou rodičů. Vůbec shledáno, že míšennci zhusta velmi varirují, mívají též často bujnější vzrůst než rodiče, větší listy, hojnější květy, které bývají i větší, pěkněji zbarveny a často k plnosti nakloněny. Toho všeho v plné míře využitkovalo obchodní zahradnictví, uvedši do zahrad mnoho nových forem, ponejvíce hybridisací v život vešlých. Někteří botanikové vyslovili domněnku, že mohou a mohly bastardováním vzniknouti nové druhy, totiž že jisté střední druhy vyvinuly se z původních míšennců. Avšak náhled ten jest málo pravdě podobný, uvážíme-li, že v míšenncích znaky rodičů se pouze slučují a vyrovnávají, ale skutečně zcela nové morfologické znaky dle zkušeností posavadních nepovstávají. Tím méně možno souhlasiti s theorií Kernerovou, dle které měl vývoj rostlinstva z dob geologických do nynějška spočívati v pokročilejší hybridisaci. Míšennci rostlinní zpravidla bývají neplodní, nevyzrávají semen a nemívají potomstva, o některých však víme, že semeny rozplozovati se mohou, ač bývá semen méně a plodnost tudíž seslabena, a i těm, když čistě se plemení, v dalších generacích plodnosti ubývá. Také z toho důvodu nepodobá se pravdě, že by z míšennců povstávati mohly druhy trvale semeny se rozplozující. Snáze a úrodněji se plemení [Míšenec]-nci s jedním z obou rodných druhů. Míšennci rostlinní jsou většinou binérní, t. j. zplození smíšením dvou druhů: jsou však též, zvláště mezi vrbami, známi míšennci ternérní a kvaternérní, t. j. takoví, kteří povstali pářením míšennce některého s třetím druhem příbuzným dle vzorce (A x B) x C, anebo smíšením dvou rozdíl. Míšennců dle vzorce (A x B) x (C x D), čehož dosaženo umělým oplozováním co se i v přírodě díti může. Jestliže míšenec nějaký smísí se s některým z obou druhů dle vzorce (A x B) x A neb (A x B) x B, míšenec druhotný z toho povstalý jest pak více podoben tomuto rodnému druhu, a opětuje-li se táž procedura, převádí se tvar míšennce posléze ve tvar druhu rodného, jehož užito k opětovanému směšování. Ještě budiž vzpomenuto oněch míšennců, které obdrželi zahradníci nikoli oplozovaním, nýbrž štěpováním jednoho druhu na podklad jiného druhu, jímž se někdy přenášejí znaky štěpu na podklad anebo znaky tohoto na štěp. Známý příklad takového míšennce jest Cytisus Adami, jenž povstal štěpováním červenokvětého C. purpureus na žlutokvětý C. laburnum a odnožemi rozmnožován v zahradách se nachází. V něm slučují a pronikají se vlastnosti obou druhů způsobem měnivým. Za účelem sdružení dobrých vlastností dvou plemen bramborových přiloží se výkrojek bramboru s okem (pupenem) jednoho plemene k řezné ploše bramboru plemene druhého a pevně se obváží, aby srostly. Hlízy nové, tím způsobem získané, ve velikosti, barvě, chuti spojují v sobě do jisté míry vlastnosti obou odrůd. .

Související hesla