Moldavsko

, Moldavská republika, Moldova, moldavsky Republica Moldova – vnitrozemský stát v jihovýchodní Evropě; 33 700 km2, 4,4 mil. obyvatel (1998), hustota zalidnění 130 obyv./km2, hlavní město Chişinău (656 000 obyvatel, 1994); úřední jazyk moldavština, měnová jednotka moldavský leu (MDL) = 100 bani. Administrativní členění: 40 okresů. – Povrchu dominuje silně rozčleněná pahorkatina (vrchovina Kodry, 429 m n. m.), do níž je zahloubena hustá říční síť. Hlavní řeky Prut na hranici s Rumunskem a meandrující Dnister na severovýchodě na hranicích s Ukrajinou. Podnebí mírné, vnitrozemské, průměrná lednová teplota – 4 °C, červencová 20 °C. Roční úhrn srážek 500 mm. – Obyvatelstvo tvoří Moldavané (65 %), Ukrajinci (14 %), Rusové (13 %), Gagauzové (3,5 %), Židé, Bulhaři. Náboženství pravoslavné (60 %, moldavské a ruské ortodoxní), judaismus (1,5 %). Přirozený přírůstek obyvatel 0,0 % ročně (1998), střední délka života mužů 64 let, žen 71 let (1996). Urbanizace 52 % (1995). – Průmyslově zemědělský stát s méně rozvinutým hospodářstvím; probíhá proces transformace na tržní ekonomiku. Rozvrat kooperačních vztahů, od roku 1990 pokles výroby. Hrubý národní produkt 460 USD obyv. (1997). Z ekonomicky aktivních obyvatel pracuje 45 % v zemědělství, 19 % v průmyslu. – Obdělává se 65 % území (úrodné černozemní půdy), louky a pastviny na 13 %, zalesněno 13 % plochy. Rostlinná výroba tvoří dvě třetiny zemědělské produkce. Pěstuje se pšenice, kukuřice, zelenina, vinná réva (800 000 tun hroznů, 1997), cukrovka, brambory. Chov ovcí, prasat, skotu. Moldavsko nemá žádné nerostné suroviny ani zdroje paliv. Hlavním průmyslovým odvětvím je potravinářství (vinařství a konzervárenství) a strojírenství. – Ve starověku součást římské provincie Dácie. Ve 4. stol. ovlivňováno Germány, od 6. stol osidlováno slovanskými kmeny. Od pol. 14. stol. v Moldavském knížectví, jež tvořilo od 16. stol. autonomní součást Osmanské říše. V roce 1775 byla jeho severní část Bukovina připojena k Rakousku, 1791 anektovalo Rusko nejprve východní část historického Moldavska (mezi Bugem a Dněstrem), po rusko-turecké válce 1806 – 12 i Besarábii. V roce 1829 zbývající část Moldavska získala autonomii, 1859 sjednoceno se sousedním Valašskem (od roku 1878 Rumunsko). V roce 1918 Besarábie vyhlásila nezávislost a na základě referenda byla připojena k Rumunsku. 1924 na východním břehu Dněstru vytvořena Moldavská autonomní SSR (v rámci Ukrajinské SSR). 1940 Besarábii (Transnistrii) anektoval SSSR a spojil ji s Moldavskou autonomní SSR, 1940 vytvořena Moldavská SSR. 1941 – 44 bylo celé území Moldavska připojeno k fašistickému Rumunsku, v srpnu 1944 po osvobození připojeno k SSSR. Po rozpadu SSSR v roce 1991 vyhlásilo Moldavsko nezávislost; zároveň spoluzakládající člen SNS. Situaci komplikuje vyhlášení tzv. Podněsterské republiky s převahou ruského obyvatelstva, jež usiluje o odtržení. – Moldavsko je republika v čele s prezidentem, člen Společenství nezávislých států. Zákonodárným sborem je jednokomorový Parlament (101 členů, funkční období 4 roky). Poslední parlamentní volby se konaly v únoru 2001. Prezident V. Voronin.

Tabulka: Moldavsko- Predstavitele
PREZIDENTI
1990 – 1997 Mircea Ion Snegur
1997 – 2001 Petru Lucinschi (od 15.1. 2000 úřadující)
2001 Vladimir Voronin
PŘEDSEDOVÉ VLÁDY
1991 – 1992 Valeriu Muravschi
1992 – 1997 Andrei Sangheli
1997 – 1999 Ion Ciubuc
1999 Ion Sturdza
1999 – 2001 Dumitru Braghiş
od 2001 Vasile Tarlev
 
Související hesla