More, sir Thomas

, anglický politik, filozof a sociální utopista. Tvůrce díla Utopie, v němž popisuje fiktivní ideální stát, jehož název se stal označením celého žánru. Za hlavní příčinu sociálního zla považoval existenci soukromého vlastnictví, které je proto v popsané ideální společnosti odstraněno. Od roku 1529 lord kancléř. V roce 1535 odmítl jako katolík přísahat věrnost králi jako hlavě anglikánské církve; obviněn z velezrady a popraven. Svatořečen.

Ottův slovník naučný: More, sir Thomas

More: Thomas (Thomas Morus), státník a spisov. angl. (*7. února 1478 v Londýně –†6. července 1535 t.), byl syn právníka a studoval již v mládí znamenitě. Kardinál Morton, arcibiskup canterburský, přijal jej do svého domu a staral se o jeho výchovu. Dokončil studia v Oxfordě a skládal verše latinské i anglické, myšlénkově zajímavé, ale formou uměleckou dosti slabé; přeložil zejména z Pica della Mírandola v angl. verších »Dvanáct pravidel« pro boj duševní. Záhy seznámil se s předáky hnutí humanistického v Anglii, Linacrem, Grocynem, Coletem, a také Erasmem Rotterdamským, který ho velmi ctil. Dal se zapsati mezi obhájce a r. 1504 byl zvolen do parlamentu, kdež vzbudil nelibost krále Jindřicha VII., unikl však následkům jako chráněnec arcibiskupa Warhama. R. 1505 oženil se s Janou Colteovou, s níž žil ve vzorném manželství; v domě jich v Chelsea složil Erasmus »Chválu bláznovství«. R. 1511 oženil se po druhé s Mrs Middletonovou. Morea oblíbil si velmi Jindřich VIII., k jehož nastoupení na trůn složil More báseň, a nalézal velikou zálibu v rozhovorech s ním; svěřil mu některá poselství, do Flander (1515) a Francie (1517). R. 1521 byl jmenován místopokladníkem královým, r. 1523 speakerem obecné sněmovny, r. 1525 kancléřem vévodství Lancasterského, r. 1529, po pádu Wolseyově, velkým kancléřem Anglie. Ve velikém náboženském boji doby, o reformaci, postavil se rozhodně proti Lutherovi zuřivým pamfletem a vystupoval příkře proti protestantismu; chtěl provésti reformní plány Coletovy a Erasmovy. Ale zápletky vzniklé otázkou rozvodu Jindřicha VIII. tomu zabránily. Rozhodný vliv na krále získal Tomáš Cromwell, žák Macchiavelliho, jenž navrhl králi, aby se prohlásil hlavou církve anglické a dosáhl rozvodu od svých vlastních církevních soudů. More obmezil se na pouze soudcovské povinnosti svého úřadu a provedl mnohé reformy v soudní správě; když pak byl nucen čísti před sněmovnou souhlas universit cambridgeské a oxfordské s rozvodem královým, vzdal se (1532) úřadu a žil v zátiší. Když pak Cromwell zformuloval nový zákon posloupnosti, jímž byl sankcionován nový sňatek králův, a More měl přísahati, že věří v platnost rozvodu, odepřel to (1534). Byl pak vsazen do Toweru, a když odepřel i přísahu supremátní, jako velezrádce popraven. More psal mnoho v latině a angličině. Z latinských spisů jmenujeme: překlad Dialogů Lukianových spol. s Erasmem (1506); Epigrammata (Basilej, 1518); Epistola ad Germanum Brixium (Londýn, 1520); Epistola contra Pomeranum (1568); Dissertatio epistolica de aliquot sui temporis theologastrorum ineptiis (1625) a j. Latinská díla jeho byla častěji sebrána, tak ve Frankfurtě n. M. 1689. Z anglických uvádíme: A mery jest how a sergeant would learne to playe the frere (Lond., 1557); Life of John Picus earl of Mirandula (1510); History of Richard III. (1543 a 1548), četné polemiky, verše atd. Sebral je poprvé synovec jeho W. Rastell: The workes of sir Thomas More (Londýn, 1557). Ale světové slávy došel More hlavním dílem svým De optimo statu rei publicae deque nova insula Utopia (1516), knihou nad jiné duchaplnou a bohatou na nová hlediska a názory, v níž dotýká se snad všech problémů společenských, které jsou i dnes předmětem diskusse: práce, vykořisťování dělníků, veřejné mravnosti, zločinu a trestu, náboženství, manželství a j. O všech těchto otázkách pronáší názory neobyčejně liberální, mnohde až osvícenecké, tak že mnozí vidí v »Utopiį zárodky saint-simonismu, fourierismu a jiných sociálně-reformních směrů moderních. Toto hledisko není však správné, poněvadž Utopia není reformním traktátem, nýbrž v první řadě sociálním románem, hrou vtipu a obraznosti, a v tomto smyslu knihou po výtce renaissanční; satirická intence je patrna jen v několika vedlejších partiích. »Utopie« byla nesčíslněkrát vydána a překládána; z nejlepších je vydání prot. Arbera (Londýn, 1869). Katolíci pokládají Morea za svého mučeníka a Lev XIII. prohlásil ho 9. pros. 1886 blahoslaveným. Srv. J. Glücklich, Utopie Tomáše Mora (Čes. čas. historický IV., 300); Th. Stapleton, Tres Thomae (1588); F. de Herrera, T. Moro (Sevilla, 1592); W. Roper (zeť [Moreův), Vita T. Mori (Lond., 1626); Mackintosh, Life of sir T. More (t., 1830); Walter, Life and times of sir T. More (t., 1847); Bridgett, Life of blessed T. More (t., 1891).

Související hesla