Mosela

, francouzsky Moselle, německy Mosel – řeka ve Francii, v Lucembursku a v Německu; délka 545 km, plocha povodí 28 230 km2. Pramení v jižních Vogézách, protéká Lotrinskem, ústí do Rýna zleva u Koblenze. Splavná 344 km. V okolí významná vinařská oblast.

Ottův slovník naučný: Mosela

Mosela (franc. Moselle), levý přítok Rýnu, vzniká v jiho-záp. části Voges, 725 m n. m., protéká franc. dep. Vosges a Meurthe-etMoselle, u Toulu přibližuje se na 15 km k Móse, u Novéantu vstupuje na půdu lotrinskou a teče kolem Met až k Thionville. Jest hranicí mezi Porýnskem a velkovévodstvím Lucemburským a u Koblence vlévá se do Rýna. V horním svém toku až k Epinalu vroubena jest lukami a skalnatými vysočinami, potom teče mezi příkrými stěnami vysočiny Lotrinské v území triasu, liasu a oolithu. Po lev. břehu táhnou se až k Thionville úrodná luka a pole. Od Trevíru teče Mosela v břidlici, tok její jest velmi klikatý, břehy částečně příkré a skalnaté, částečně pokryty vinicemi, které skýtají výborné moselské víno. Délka toku 505 km, z čehož 344 km splavných od Frouardu; úvodí 28.400 km2. Plavba koná se na malých, úzkých lodicích, nosnosti až 500 q. Plavba parníků, počínajíc od m. Trevíru, jest od r. 1840 v rukou 2 společností. Od Met až ke hranicím lotrinským zbudován byl průplav Moselský. Od Trevíru až ke Koblenci jest plavba po četných záhybech velmi zdlouhavá; tyto udržují však vodu v řece a tak umožňují i plavbu proti proudu. Údolí Mosely náleží k nejrozkošnějším krajinám rýnským, zvláště mezi Trevírem a Kochemem. Od Koblence ke Kochemu vede podél řeky želez. dráha. Do Mosely vlévají se s prava: Moselotte, Meurthe, Seille; s leva: Madon, Orne, Sure.

Související hesla