Mšeno

, město ve středních Čechách v okrese Mělník; 1 440 obyvatel (1999). Výroba jízdních kol, plochodrážní stadion. Východiště do CHKO Kokořínsko. – Původně neolitické sídliště s vypíchanou keramikou, město od roku 1367.

Ottův slovník naučný: Mšeno

Mšeno, starobylé město v Čechách v hejtm. a okr. mělnickém, má s osadami Skramouškem či Vaňatovem, Romanovem a Šibencem 323 d., 2133 ob. č. (1900), 3 náměstí, far. kostel sv. Martina (z r. 1878), na jehož místě stávala got. kaple sv. Václava; věž kostelní jest 52 m vys. se 4 zvony. Jiný kostel býval ve Mšeně sv. Jana, jehož se nyní používá za sýpku. Mimo to jest zde 5tř. obec. šk. s 2 pobočkami a r. 1901 – 02 otevřena bude škola měšť. pro chlap., radnice z r. 1842 a 1867, v níž jsou obec. úřady a městské museum (z r. 1887), špitál, pošta, telegraf, žel. stanice míst. dráhy Mělník-Mšeno-Cetno, četn. stanice, spořitel. a úvěr. ústav, sladovna, měst. cihelna, pískovcové lomy, dva větrné mlýny, vodovod s pitnou vodou, týden. a 7 výroč. trhů na koně a hovězí dobytek. Hlavní výživou obyvatelů jest maloobchod, drobná řemesla, rolnictví, chmelařství, sadařství a dobytkářství. Mšeno bylo již ve XIV. stol. městečkem, r. 1545 povýšeno na město a erbem městským nadáno: v modrém štítě v pravo hledící orlice, jejíž levá polovice červená, pravá stříbrná, zobák a drápy zlaté barvy; přes prsa v podobě půlměsíce visí dva zlaté řapíky jetelové. Mšeno v nejstarší době nazýváno dle pověstí »Černou vsí« a náleželo komoře zemské. V XI. st. zabrány pastviny a lesy Mšenským od Theodorika, biskupa mindenského, kteréžto zboží od něho klášteru sv. Jiří na hradě pražském přiděleno bylo. Kunhuta, sestra Václava II., abatyše kláštera sv. Jiří v Praze (1302 – 21), užívala zboží mšenského po čas života svého. R. 1306 dána byla Mšeno ves Hynku Berkovi z Dubé od Václava II., jenž sobě vymínil, aby důchodů z té vsi i potom jeho sestra užívala. Spor, který vzešel o Mšeno mezi Karlem IV. a Hynkem Berkou z Dubé, narovnán byl r. 1352 arcibiskupem Arnoštem a komořím Buškem z Velhartic v ten způsob, že Mšeno, od Karla IV. na městečko povýšené, náleží právem Karlovi, že však jest povinen dáti nebo někde zapsati Hynku Berkovi 300 kop gr. praž. Karel potom zapsal Hynkovi 300 kop ve[Mšeně a dal Mšenským beze všeho poplatku lesy, pastvy i obce, kteréž ke Mšenu přináležely, i ty, které někdy Theodoricus zabral. Na tvrzi mšenské seděli někteří manové. Ke tvrzi náležel dvůr Romanov a manské vsi Skramouš a Kluky. Tvrz byla (r. 1420) za válek husitských zbořena, ale ještě r. 1528 obývána. Jindřich st. Berka z Dubé postoupil Mšena Janu ze Smiřic, ten pak (1454) Jindřichu z Michalovic. R. 1545 byl držitelem Mšena Jan ml. Špetle z Janovic na Bezdězi a Bělé. Ferdinand I. potvrdil Mšenským r. 1549 všecky jejich výsady a povolil jim výroč. trh. Při dělení kr. statku Bezděze (r. 1553) připadlo k jedné polovici Mšeno s pustou tvrzí Salomeně, dceři Jana ml. Špetle z Janovic, provd. za Mikuláše Zajíce z Hasenburka. Od toho koupila půl městečka Mšena r. 1588 Kateřina Berková z Humrgoštu (Ungerkostu) na Bešteině; po její smrti (1574) tu seděl syn Jan mladší z Vartenberka. Jemu postoupil Mikuláš Zajíc z Hasenburka za dluh 300 kop gr. pustou tvrz, půl městečka Mšena a dva dvory v Březovici. Zajíc z Hasenburka připomíná se ještě r. 1575 jako držitel Mšena. R. 1583 Rudolf II. povolil Mšenským dva nové trhy výroč. a r. 1588 prodal půl městečka Mšena Janu st. z Valdšteina. Město mělo (do r. 1765) právo popravní. R. 1605 držel Mšeno Bohuchval Berka z Dubé a Lípy a po něm Barbora Berková, roz. z Lobkovic. Ta koupila r. 1612 díl městečka Mšeno-na a celou ves Ledce od Sigmunda z Vartenberka. Celé zboží mšen. držel Václav st. Berka, jenž účastnil se odboje stavů českých, začež mu z trestu jeho jmění od král. komory zabráno a prodáno (r. 1622) Adamu z Valdšteina, který je téhož roku postoupil Albrechtu z Valdšteina, po jehož smrti darováno Mšeno r. 1638 Robertu Geraldinovi z Kildary. Za války 30leté trpělo Mšeno mnoho vojskem nepřátelským i císařským. Po smrti Roberta Geraldina (r. 1642) zdědila statek Mšeno a Lobeč dcera jeho Marie Klára, provd. za ryt. Vodolana Věžníka z Věžník, při kterémžto rodě zůstal statek Mšeno s Lobčí, až okolo r. 1765 připadl Janu Fil. hrab. Clary z Aldringen; po něm dědil jej syn jeho František, který jej prodal (r. 1802) Jakubu Veitovi. Roku 1804 po velkém krupobití a v době velké bídy navštívil dne 12. říj. Mšeno císař František II. se svou manželkou Terezií. Od r. 1805 byli v držení statku Mšeno na a Lobče rozliční majetníci a nynějším držitelem jeho od r. 1894 jest dr. Rudolf Cicvárek. – Po zrušení patrimoniálních úřadů r. 1848 připojeno bylo Mšeno k okr. bělskému a při zřizování politických okresů r. 1865 k hejtm. mnichovohradišťskému, r. 1874 k okres. soudu i okres. hejtmanství na Mělníce. R. 1867 postiženo velikým požárem. Roku 1814 narodil se ve Mšeně barytonista Jan Píšek. – Srv. V. Červenka, Památky města Mšena (Praha, 1878) a L. Böhma-Romanovského Mělník a okres Mělnický. Lud. Böhm.

Související hesla