Muráň

, obec na středním Slovensku v okrese Revúca v Banskobystrickém kraji; 1 320 obyvatel (1998). Leží v údolí řeky Muráně na rozhraní Stolických vrchů a Muránské planiny. Vznikla po roce 1320 pod hradem Muráněm, jehož zříceniny se tyčí nad obcí. Hrad se poprvé uvádí roku 1271, jeden z nejrozsáhlejších na Slovensku.

Ottův slovník naučný: Muráň

Muráň (maď. Murány), Pod-Muráň (maď Muranyalja), ves v uher. stolici gemerské, v okr. jelšavském, na ř. t. jm., konečná stanice podružné dráhy MuráňPlešovce, má 1170 obyv. sloven. (1890), řím.-katol. farní kostel, poštu, akc. společnost muraňských železáren, doly na želez. rudu, pěstování konopí a málo výnosné zemědělství. Na již. úpatí na nepřístupných skalách Muráňských hor stával nedobytný Muráňský zámek, jehož zříceniny dosud jest viděti. O zámku se tvrdí, že byl vybudován husity a že byl z nejslavnějších zámků v Uhrách. Ok. r. 1500 držela zámek rodina Tornalyovská, na níž ho zbraní dobyl cís. vůdce hr. Salm; kol r. 1585 držel zámek Matiáš Mašo, jenž byl pro své loupežnictví před branami zámku sťat. R. 1594 připomíná se zde Julius sv. p. Haberštein, hr. Rothhan. R. 1620 koupila hrad i panství Muráň rodina Széchyovská. R. 1644 zmocnil se hradu i panství pověstný palatín uher. Vesselényi, jenž pro vzpouru proti císaři zatčen; jeho manželka Marie Széchyová ještě dva roky hájila zámek proti vojsku císařskému; teprve když jí slíbena svoboda, vydala zámek. Přes tento slib zavlečena do žaláře ve Vídni, kde zemřela. Potom seděli na zámku a panství rozliční rodové, konečně jej koupil (1720) Štěp. hr. Koháry, jehož dědička provdala se za Ferdinanda, kn. koburského, při jehož rodině zboží to trvá do dnes.

Související hesla