Murcia

, město v jihovýchodním Španělsku, správní středisko stejnojmenné autonomní oblasti; 349 000 obyvatel (1998). Průmysl potravinářský, textilní, dřevozpracující, papírenský, konzervárenský. Dopravní křižovatka. Muzeum, univerzita (1915). Katedrála, biskupský palác. – Murcia byla založena Foiníčany, později římské a arabské obchodní středisko. Od roku 1223 hlavní město muslimského království Murcia, v roce 1269 připojena ke Kastilii.

Ottův slovník naučný: Murcia

Murcia: , hl. m. provincie a sídlo biskupské, nad ř. Segurou, v malebné poloze, uprostřed zahrad, má 98.538 ob. (1887). Další okolí kolem zahrad tvoří pohoří pusté, vyprahlé, ale velmi malebné. Nejkrásnější rozhled na město jest s terassy El Malacon, západně od mostu přes Seguru. Tento Malacon, na němž jest skvostný park s tropickým rostlinstvem, má chrániti město před povodněmi; r. 1877 hrozná povodeň zničila na sta domů. Všude překvapující hojnost květin, palem, i zdi pokryty úponkovitým rostlinstvem. Podnebí velmi parné, věčně jasná obloha nutí obyvatele za léta ve dne dlíti na zdobných dvorech (patios), opatřených chladivými vodotrysky a studnicemi. Staveb architektonicky vynikajících není. Kathedrála ze XVI. stol. a 11 farních chrámů, nemocnice, sirotčinec a chudobinec, divadlo, cirkus pro býčí zápasy, velké skladiště obilí. Kněžský seminář, ústav učitelský mužský i ženský, šk. kreslířská, stavitelská, 2 veřejné knihovny. Obyv. zaměstnává se pěstováním ovoce a bourců, průmyslem hedvábnickým, tkalcovským, zpracováváním esparta, zhotovováním hudebních nástrojů; jsou zde továrny na sodu, střelný prach a j. – M. byla r. 1263 dobyta králem kastilským Alfonsem X. na Maurech. R. 1829 byla postižena zhoubným zemětřesením.

Murcia: , špan. provincie, má 11.547 km2 se 491.436 ob. (t. j. 43 ob. na 1 km2, 1877); je to již. polovina býv. království Murcia, ohraničená na sev. provincií Albacete, na vých. Alicante, na j. Středoz. mořem, na záp. provincií Almeria a Granada, jest v sev.-západ. části hornatá, prostoupená výběžky baetického systému (Sierra de Espuña 1583 m) a Valencijské vysočiny (El Carche 1381 m, Sierra de las Salinas 1117 m). Kol údolí říčních jsou nížiny, z nichž věčně zelené údolí Segury je dobře vzděláváno a hustě obydleno; pěstují zde rýži, pšenici, ječmen, zeleniny, již. ovoce, víno, olej, esparto, kaštany. Jihových. čásť prov. je rázu stepnatého, místy jsou úrodné oasy (huertas) s vegetací palem. Lesů je nedostatek. Podnebí až na letní vedra příjemné, střed. tepl. roč. 17,7°, vodních srážek roč. jen 337 mm. Divoká, skalnatá pohoří jsou bohata rudami i jinými nerosty; u Moratally jsou doly na kamenné uhlí. Hlavně se dobývají mramor, stříbro, železo, síra, mořská sůl, zinek. Průmysl hedvábnický, sklářský, továrny na papír, mýdlo a ocelové výrobky.

Související hesla