Mystika

, na vnitřní zkušenosti založený přímý dotyk s nadpřirozenou (božskou) skutečností. Bývá spojena s kontemplací, meditací a askezí. Poznání spojené s mystikou je nadřazováno nad jiné formy poznání; pokud na základě mystického prožitku dochází k omezení činnosti smyslů, jde o extázi. Mystikové často překračují náboženský či společenský řád, aby zdůraznili výjimečnost mystického prožitku. V islámu je mystika zastoupena v súfismu, v judaismu v kabale, v hinduismu v bhakti. Tato a další náboženství i nábožensko-filozofická učení (pýthagoreismus, novoplatónismus) a mysterijně náboženské kulty (řecký orfismus; viz též mystéria) propracovávají kontemplativní a meditativní techniky k dosažení mystického prožitku. Křesťanští mystikové nacházejí v bibli řadu výkladů mystické zkušenosti. Mystické spojení s Bohem se často uskutečňuje prostřednictvím Krista (viz též Ježíš Kristus) a bývá spojeno s askezí, duchovní očistou a osvícením. Důležitá bývá pokora a otevření se Božímu oslovení. Ve východní církvi byl vlivný hésychasmus. Ke křesťanským mystikům patří Řehoř z Nyssy, Dionýsios Areopagita, Bernard z Clairvaux, Bonaventura, Hugo od sv. Viktora, J. Eckhart, Kateřina Sienská, Terezie z Ávily, J. Böhme, Jan od Kříže.

Ottův slovník naučný: Mystika

Mystika (řec.), tajemnost; tajemné učení, ve které jsou jen málokteří zasvěceni.

Související hesla