Náchod

, okresní město v severovýchodních Čechách ležící v údolí Metuje; 21 300 obyvatel (1999). Tradiční průmysl textilní, oděvní, dále gumárenský, dřevozpracující, elektrotechnický, potravinářský. Dopravní křižovatka; silniční hraniční přechod do Polska. Divadlo, muzeum, galerie. – Náchod založen ve 13. stol. pod hradem na obchodní stezce do Kladska, v 16. a 17. stol. v držení rodu Smiřických. V roce 1866 vítězství Prusů v prusko-rakouské válce. – Na místě gotického hradu postaven v letech 1566 – 1611 renesanční zámek, v 17. – 18. stol. opevněn a zbarokizován (zámecká kaple, C. Lurago), zámecké divadlo, francouzská zahrada a park z 17. – 18. stol. Gotický kostel sv. Vavřince přestavěn v 16. stol., stará radnice z 15. století.

Ottův slovník naučný: Náchod

Náchod, okr. město v Čechách při řece Metuji a přítoku Radechovce, na úpatí hor Krkonošských a při výběžcích hor Orlických, v průsmyku při pomezí čes.-kladském. Stanice spol. stát. dráhy Choceň-Broumov, 347,634 m n. m., má 583 domů, 10.048 obyv. (r. 1900), z nichž 458 židův a 89 Němcův. Od 1. říj. 1899 sídlo hejtmanství, dále okr. soudu, kommisaře finanční stráže, četnictva, pošty, telegraf. a telefon. úřadu, notářství, okr. zastupitelstva, vikariátu Náchod diécése kr.hradecké, administrace velkostatku Náchodského. Nad městem starobylý zámek náležející princi Vilémovi ze Schaumburg-Lippe. Kostely: Děkanský chrám sv. Vavřince z r. 1310 uprostřed náměstí, původně v got. slohu, se dvěma velkými věžemi, po požáru r. 1663 však úplně znešvařen, věže sneseny a podsebitím opatřeny. V kostele krásné mausoleum Smiřických z r. 1614, gotické sanctuarium, drahocenný stříbrný kalich Smiřických z r. 1567, památná cínová křtitelnice z r. 1503, víko její z r. 1603. Kostel hřbitovní, got., sv. Jana Křt. ve St. Městě s četnými pomníky, mezi nimi děkana pod obojí Jiří Pyrenea Žateckého z r. 1606. Zde odpočívá též archaeolog František Al. Heber (†29. července 1849). Kostel sv. Michala na předměstí Krajském r. 1716 založený, kaple P. Marie na Hrobce r. 1718 vystavěná a kaple P. Marie na zámku se sochou P. Marie a dvěma anděly od K. Serena a hlavou sv. Prudentia. Radnice – okr. Soud – s pranýřem z XVI. věku, ob. dům, okr. nemocnice, synagoga. Čtyři obec. školy pětitřídní, 2 dívčí, 2 chl., dvě školy měšť., pro hochy a dívky, průmysl. pokrač. škola trojtřídní, ob. jub. reálka, c. k. odb. škola tkalcovská a soukr. šk. židovská, měst. museum zal. r. 1879 J. K. Hrašem, měst. a zám. bohatý archiv, chudobinec, okr. stravovna. – Prům. závody: mechan. tkalcovny, přádelny, barevny, parní bělidla, úpravny a tiskárny, slevárna, stroj. zámečnictví, měst. pivovar, výroba sodové vody a ovocné šťávy, 3 továrny na lepenku, knihtiskárna a akcid. tiskárna, knihkupectví, veřejná knihovna lidová, 4 fotogr. závody, parní pila a truhlářství, výroba líhových nápojů, kruhovka, jatky, velký mlýn, lázně, měst. spořitelna, obč. a živnost. záložna. Ve starých dobách kvetlo v Náchodě tkalcovství, obuvnictví, soukennictví a rolnictví. Části města: Náchod město, předměstí Krajské a Horské, Podměstí, Židovská ulice, Nový Svět, Plhov, Zámek, měst. Kramolna a čásť St. Města. Okrasou města Náchod a jest starobylý zámek, zdvihající se na sev. straně nad městem, na kopci 404,9 m vysokém. Na zámek vede z města 298 schodů. V zámku 4 dvory, několik sálů, velký archiv, knihovna, obrazy z dob Piccolominiů. V něm narodil se 15. října 1583 Albrecht z Valdšteina, vévoda Fridlandský. Po bitvě na Bílé Hoře nocoval zde prchající král Bedřich Falcký se svojí družinou. Za zámkem velký, v got. slohu vystavěný vojenský hřbitov, v němž odpočívají vojíni ranění v bitvě u Náchoda, Skalice atd. r. 1866. – Znamení města: Podkova krále Bedřicha v ulici Palackého u Kutlofu, o níž se vypravuje, že ji ztratil kůň téhož krále Bedřicha, když prchal r. 1620 Náchodem do Slezska. Naproti této podkově na domě č. 102 kamenná hlava Elišky Falcké, manželky Bedřicha krále, která prý, jsouc na útěku 1620 Náchodem, zde slehla. Náchod je vlastníkem rytíř. statku slanského v hrab. Kladském s vesnicemi Slaným, Březovou a částí V. Čermné (166 ha), koupeného r. 1600 od Tob. Slanského z Doubravice za 10.385 zl., dále velkostatku Cerníku v M. Čermné, získaného r. 1674 od Krišt. z Ullersdorfu, a četných pozemků měřících přes 895 jiter, a lesů: Vrabenečníka, Montace, Borů, Homolky, Kobylice, Branky a j. Znak města, zakladatelem p. Hronem Náchodu darovaný, jest bílý lev v červ. poli, nalézající se nad polootevřenou, stříbrnou branou se zdviženou mříží, dvěma stříbrnými věžemi a cimbuřím. Trhy výroční 3: Na tučný čtvrtek, na sv. Víta a sv. Martina. Týdenní ve čtvrtek. Blíže Náchoda Bělovecké, Chudobské a Dušnické lázně. Na skále Dobrošovské 622 m n. m. jest rozhledna náchodských turistů, s níž rozkošná vyhlídka do Čech i Kladska. – Dějiny. Náchod má jméno své od vchodu = Náchodu do blízké Brány zemské, jíž stříci a soumary po stezce kladsko-polské doprovázeti bylo povinností pův. osady Náchod pod Brankou zem. při pr. břehu Metuje – kde dnes St. Město – rozloženo. Při Bráně zem. byl zároveň dřevěný hrad Náchod na kopci Homolce, náležející slavnému a mocnému rodu Načeraticů-Hronoviců, z nichž věhlasný Hron, řídě se nařízením Přemysla II., vystavěl r. 1270 nynější hrad a město Náchod, převedl sem obyvatelstvo ze staré osady Náchoda a obdařil je vesnicemi: Roudným, Vískou, Bělovcem, Brným a Poříčím M. Město spojeno hradbami se zámkem a opatřeno příkopy a dvěma branami: Polickou č. Horskou a Hradeckou č. Krajskou, proto slulo dříve také pevnost a sousední obce často sem dávaly svůj majetek do ochrany před nepřítelem. Syn Hr. Ješek ml. směnil r. 1316 s králem Janem, s nímž nežil přátelsky, Náchod za Kostelec n. Černými lesy a král Jan prodal Náchod r. 1325 Hynkovi z Dubé, po němž (1325) vládli jeho synové Hynek a Ješek. R. 1367 přešel Náchod na Anežku Svídnickou, 1390 na Půtu z Častolovic a r. 1420 na rodinu pánů z Kunštátu. V dobách husitských zmocnili se Náchoda Jan Holý z Nemošic a Mikuláš Trčka z Lípy. Od r. 1437 – 1456 nalézáme zde pověstné Koldy ze Žampachu, otce a syna, kteří vypadajíce z Náchoda na kupce a sedláky, byli postrachem vší krajině. Dne 6. května 1456 dobyl Jiří z Poděbrad Náchoda jemu náležejícího. Rodina pánů z Kunštátu a z Poděbrad vládla Náchodem r. 1456 – 1497 a po té panovali zde různí rodové: z Prudic, Žlebův a Janovic od r. 1497 – 1533, kdy Náchod za 12.000 kop koupil bohatý velmož pan Vojtěch z Pernšteina a na Helfenšteině, jenž Náchod r. 1534 odkázal bratru svému Janovi z P. Po tomto přešel Náchod na slavný rod pánů Smiřických ze Smiřic, který zde od r. 1544 – 1621 vládl a mnohá dobrodiní zdejším občanům prokázal, zbaviv je poddanství a přenechav jim patronát nad oběma kostely a školou, potvrdil též vaření piva, konání jarmarků, vybírání cla, mýta atd. R. 1618 súčastnil se Albrecht Sm. povstání stavovského a proto bylo veškeré jmění Smiřických, ačkoliv Albrecht Sm. již r. 1618 v ležení u Plzně zemřel, 26. ledna 1621 konfiskováno a cís. fisku přiřknuto. Roku 1623 koupila Náchod Marie Magd. Trčková z Lobkovic za 205.000 rénských, ale prodala jej 1629 synu Adam. Erdm. Trčkovi z Lípy, po jehož zavraždění v Chebu 25. února 1634 dostal r. 1634 Náchod Vlach Octavio Piccolomini z Arragonu, vévoda z Amalfi, jenž o zavraždění Valdšteina a Trčky největší měl zásluhy. Za něho vykonány velké změny různými stavbami na zámku. Hrdý rod ten, neznající jazyka čes., zaváděl němčinu i do obce, omezoval svobodu měšťanů přílišně a lid selský velice týral. R. 1775 vzbouřili se na Náchodsku sedláci, nemohouce již týrání toho snášeti. Povstání to však smutně pro ně skončilo. Po vymření tohoto rodu 1775 vznikla pře o dědictví Náchoda, jež skončila se r. 1786 tím, že připadl Náchod Josefu Vojt. hraběti Desfoursovi. Panství Náchodské bylo však dlouho trvajícími soudy tak zadluženo, že je r. 1792 František hr. Desfours prodal za 1,222.000 zl. Petrovi, knížeti Kuronskému, z kteréhož rodu byla též známá Kateřina, vévodkyně Zaháňská, již lid nazýval pouze »hercočkoų a o níž B. Němcová ve své »Babičce« chvalně se zmiňuje. Po ní vládlo Náchodem 1839 – 1842 různé panstvo. R. 1842 prodal Náchod Karel Oct. hrabě z Lippe-Bisterfeldu za 2,500.000 zl. Jiřímu Vil. knížeti ze Schaumburg-Lippe, který Náchod r. 1860 odkázal synu Vilému, princi ze Sch.L., který r. 1864 vymohl si, že stalo se panství Náchod svěřenským. Dcera Charlotta jest královnou Virtemberskou a mluví též jazykem čes. Náchod, položen jsa při hranicích zemských, trpěl velice ve válkách husitských nájezdy Slezanů – černých Němců – jakož i stálými průchody různých vojsk ve válce 30leté, sedmileté, ve válkách francouzských a zvláště ve válce pruské r. 1866. – Rodáci Náchodští: Tob. Štefek z Koloděj, defensor stavu měst. (popraven 21. čna 1621), Ant. Strnad, mathematik (*1749), Josef Frant. Hurdálek, biskup litoměřický (*1746), Josef Ant. Šrůtek, kanovník v Hradci Kr. (*2. září 1822). Literatura: Augustin Sedláček: Hrady a zámky; Weihe-Eimke: Wegweiser durch das Schloss Náchod; Jos. M. Ludvík, Památky Náchoda; J. K. Hraše: Dějiny Náchoda I. ( – 1620, II. a III. díl v rukop.), Průvodce Náchodem, Tourista v Náchodě. – Náchodský soudní okres měří 124 km2, má 3902 domy, 37.663 obyv., z nichž 18.336 muž. a 19.327 žen. – Okresní hejtmanství náchodské měří 225 km2 a skládá se ze soud. okresů: náchodského a čes.-skalického a má 6405 d., 52.855 ob., z nichž je 25.668 muž., 27.187 žen. Z toho přítomných: 51.471, a to 24.820 muž., 26.651 žen.; 51.427 katol., 2 Řekové, 2 starokat., 196 evang. a. v., 529 reform., 635 Židů, 19 jiného vyzn., 45 bez vyznání. Dle řeči: 52.349 Čechů, 248 Němců, 258 jiné národnosti, kteří mají domovské právo v cizině (1900). Hše.

Související hesla