Národní strana svobodomyslná

, mladočeši – politická organizace českého měšťanstva, založená 25. 12. 1874 na mladočeském sjezdu v Praze; vydělila se z jednotné Národní strany. Její program požadoval demokratizaci volebních řádů, podporu českého školství, účast na českém sněmu (vůdci K. Sladkovský, J. a E. Grégrové, A. P. Trojan, později J. Kaizl, E. Engel, K. Kramář, A. Rašín, J. Barák). Národní strana svobodomyslná sdružovala různé názorové proudy (od radikálně liberálních a demokratických přes osobitý fenomén agrární k umírněným), které se v druhé pol. 90. let osamostatňovaly v politických stranách. S Národní stranou vystupovala Národní strana svobodomyslná společně v českém klubu na říšské radě (v letech 1879 – 87, pak vlastní klub nezávislých českých poslanců) a v českém státoprávním klubu na českém sněmu (v letech 1878 – 89, pak vlastní klub). Kritikou národnostního i státoprávního oportunismu staročechů v druhé pol. 80. let a odmítnutím punktací v roce 1890 deklasovali mladočeši staročechy v říšských volbách v roce 1891, sami byli obohaceni o poslance realistů. Do tzv. nymburského programu 14. 7. 1894 byli v absolutní opozici k vládě, potom v součinnosti s moravskou Lidovou stranou (A. Stránský) a pod vedením J. Kaizla postupně přecházeli k praxi pozitivní, tzv. etapové politiky, podporující za určitých podmínek vládu. Po Badeniho jazykových nařízeních konec opozice, v letech 1898 – 99 J. Kaizl ve vládě, poté byli opět v opozici. V letech 1906 – 14 pod vedením K. Kramáře se mladočeši přikláněli k staronové pozitivní a vládní politice bez nadměrného zdůrazňování státoprávních požadavků. Po zavedení všeobecného hlasovacího práva roku 1907 ztratili v české politice vedoucí postavení a 9. 2. 1918 vytvořili s dalšími českými stranami českou státoprávní demokracii. Viz též čeští národní liberálové.

Související hesla