Navrátil Josef Matěj

, český malíř. Studoval na pražské Akademii, pracoval jako dekoratér. Autor nástěnných maleb s romantickou a krajinářskou tematikou. V Liběchově u Mělníka vyzdobil zámeckou sallu terrenu cyklem výjevů z hrdinského eposu K. E. Eberta Vlasta, ve Vávrově (dříve Michalovicově) mlýně v Praze zachytil na stěnách pět velkých vedut Alp, v Jirnech vyzdobil strop zámecké knihovny a zahradní altán. Od konce 50. let se věnoval drobné žánrové malbě, vytvářel vývěsní štíty, maloval zátiší, v nichž splýval romantismus s realismem. V drobných obrazech a skicách předjímal směřování moderního umění k impresionismu (Ateliér, Hon na lišku, Hrušky).

Ottův slovník naučný: Navrátil Josef Matěj

Navrátil Josef, malíř český (* 17. ún. 1798 v Slaném – † 22. dub. 1865 v Praze). Jeho otec František Nevrátil, jak se psával, byl malířem pokojů, J. Navrátil měl se státi jeho následníkem. R. 1819 zapsán na malířské akademii v Praze, kdež zůstal do r. 1823. Ředitelem akademie byl Bergler. Již první jeho obrazy na výstavách Krasoumné jednoty v Praze od r. 1824 byly nápadny svou barevnou silou a volným způsobem malby. Jeho zvláštností dlužno nazvati gouache, krajiny malované klihovými barvami krycími a genrové výjevy. Tento druh malby ovládal s mistrnou zručností a dovedl jím docíliti barevných effektů na tehdejší dobu nevídaných. Navrátil zasluhuje čestného místa mezi našimi malíři, bylť jedním z prvních, kteří zavrhše suchopárnou krajinu komponovanou, zaměnili tak řečenou »krásu linie« výrazem barvovým. Při tom jsou skalní partie, mořská pobřeží, horské krajiny Navrátilovy ovšem ještě pojaty dekorativně, ale to lze vysvětliti »školoų čili uměleckou výchovou jeho – především byl vždy malíř-dekoratér. Větší práce nástěnné malby provedl v Liběchově r. 1836 – 37 pro Veita (výjevy z Ebertovy »Vlasty«), u křižovníků v nové kapitulní síni (z dějin svatého kříže), v nových mlýnech č. 8 – II. v Praze (krajiny z Alp), v zámku v Jirné, v domě a věži na nároží Václav. náměstí a Vodičkovy ulice v Praze, v býv. domě Svobodově v Eliščině třídě a j. v. Navrátil rozuměl také olejomalbě dokonale. V obrazárně Vlasten. přátel umění v Rudolfině jsou od něho: Horská krajina (gouache), Vodopád ve vsi (olejom. na dřevě), Chýše v horách (olejom. na dřevě), Chaloupka (na papíře). Četné gouache zachovaly se v starších rodinách pražských, jednotlivé obrazy přicházejí zřídka na trh umělecký, a potom se za ně platí značné ceny. – Sr. Wurzbach, Biograf. Lexikon; »Slanský Obzor« r. 1898 (Dr. Jiřík); »Světozor« r. 1865. FH-s.

Související hesla