Neolit

, mladší doba kamenná – období následující po mezolitu, ve střední Evropě v letech asi 6000 př. n. l. – asi 3500 př. n. l. Vznikalo první zemědělství (tzv. neolitická revoluce) včetně chovu dobytka; výroba potravin umožnila vzrůst počtu obyvatel, začalo zakládání prvních vesnic. Výroba kamenných broušených nástrojů (motyky, nástroje na opracování dřeva), hliněných nádob a textilií (vlna, len aj.). V prvotních ohniscích neolitu (Přední východ v 10. – 9. tis. př. n. l., jihovýchodní Asie a Střední Amerika v šestém tis. př. n. l.) se začaly pěstovat dosud divoce rostoucí plodiny a domestikovat zvířata. V sedmém tis. př. n. l. se znalost pěstování pšenice, ječmene a chov ovcí dostala kolonizací z Přední Asie do druhotných ohnisek neolitu (např. Balkánský poloostrov a západní Středomoří). Středoevropský neolit byl importován z Balkánu (viz též lineární keramika). Společnost byla spjata s rody, byla soběstačná a nevznikaly větší sociální rozdíly. Častý byl kult matky symbolizující i plodivou sílu země. Neolit byl v okrajových oblastech (Skandinávie) vystřídán až dobou bronzovou, jinde eneolitem (ve střední Evropě koncem 5. tis. př. n. l.).

Související hesla