Nepál

, Nepálské království, nepálsky Nepál Adhirádžja – vnitrozemský stát v jižní Asii ležící ve středním Himálaji; 147 181 km2, 21,8 mil. obyvatel (1998), hustota zalidnění 148 obyv. /km2, hlavní město Káthmándú (535 000 obyvatel, 1993); úřední jazyk nepálština, měnová jednotka nepálská rupie (NPR) = 100 paisů. Administrativní členění: 14 oblastí. – Severní hranici státu tvoří Vysoký Himálaj s nejvyššími vrcholy světa (Mount Everest, 8 848 m n. m., Makalu, Annapúrna). Na jihu leží rovnoběžné nižší pásmo Malý Himálaj, podhůří Siválik a výběžky Indoganžské nížiny. Podnebí je teplé subtropické s monzunovými dešti, v horách studené a mrazivé velehorské, ovlivněné členitostí terénu. Horské řeky odvodňují území k jihu. Rostlinstvo je zastoupeno ve výškových stupních od tropických vždyzelených lesů v nížině přes lesy subtropického a mírného pásma po horské louky. – Chráněno 7,8 % území. Národní park Ságarmatha, masív nejvyšší hory světa, údolí Káthmándú a Čitván jsou součástí světového přírodního dědictví. – Obyvatelstvo tvoří Nepálci (53 %), Bihárci (18 %) aj. Náboženství hinduistické (86 %, státní náboženství), buddhistické (8 %), islám (4 %). Přirozený přírůstek obyvatel 2,5 % ročně (1997). Střední délka života mužů 57 let, žen 57 let. Negramotnost 72,5 %. Urbanizace 14 %. – Agrární stát, jeden z nejchudších na světě. Hrubý domácí produkt 220 USD/obyv. (1997). Z ekonomicky aktivních obyvatel pracuje 81 % v zemědělství. Obdělává se 17 % území, louky a pastviny zaujímají 14 %, zalesněno 41 % plochy. Pěstuje se hlavně rýže, cukrová třtina, kukuřice, brambory. Chov skotu, buvolů, koz a ovcí. Těžba stavebních surovin (vápenec), magnezitu. Průmysl potravinářský, textilní. Řemeslná výroba. Cestovní ruch (407 000 turistů, 1997). – Centrem státu byla Káthmándská kotlina, kde asi od roku 600 př. n. l. vládli Kirátové, po nich od prvního stol. n. l. Liččháviové, byli dočasně závislí na indických Guptovcích; po srážkách s Tibeťany vládla od roku 1207 névárská dynastie Mallů. Do vnitřních sporů dynastie, rozdělené od 15. stol. do tří územních celků s hlavní městy v Káthmándú, Lalitpuru (Pátanu) a Bhaktapuru, zasáhl v pol. 18. stol. gurkhský vládce Prithví Nárájan Šáh. Zemi ovládl, postupně sjednotil a založil dnešní královskou dynastii. Koncem 18. stol. Nepál zahrnoval převážnou část himálajské oblasti. V letech 1814 – 16 vpád anglické Východoindické společnosti, po válce ztráta území na východě a západě a nucené přijetí britského rezidenta v hlavním městě. Po masakru v královském paláci roku 1846 převzal faktickou moc v zemi Džang Bahádur Kunvár se sedmi bratry jako předseda vlády a zakladatel oligarchické dynastie Ránů. Funkce krále byla jen symbolická. Rostoucí odpor v zemi a útěk krále Tribhúvana do Indie vedly v roce 1951 ke svržení dynastie Ránů, k obnovení práv panovníka a k parlamentní demokracii; ta byla vystřídána v 60. – 80. letech monarchickým režimem paňčájatů. Pod tlakem demokratického hnutí v čele s ilegálním Nepálským kongresem král v dubnu 1990 povolil politické strany a schválil ústavu zajišťující pluralitní demokracii a lidská práva. – Nepál je konstituční monarchie. Hlavou státu je král, jehož trůn je dědičný v dynastii Šáhí. Zákonodárným sborem je dvoukomorový parlament; tvoří jej Poslanecká sněmovna (205 členů, funkční období 5 let) a Národní rada (60 členů, funkční období 6 let). Poslední volby se konaly v květnu 1999. Král Gjánéndra Bír Bikram Šáh.

Ottův slovník naučný: Nepál

Nepál (Nipál), velkoknížectví v Himálaji na sev. hranici britské Indie, rozkládá se mezi 26° 25' a 30° 17' s. š. a 80° 6' až 88° 14' v. d. v délce 800 km a šířce 230 km, v rozloze 154.000 km2. Politicky hraničí na sev. s Tibetem, na vých. se Sikkimem, na jihu s Bengálskem a Audhem, na záp. s Kumáonem. Hlavní pásmo Himálaje prostupuje státem od z. k v., tvoří jeho sev.-vých. hranici, vyniká téměř po celé délce nad hranici věčného sněhu a dosahuje v Dhaulagiri 8176 m, Gaurisankaru 8840 m a v Kančindžinze 8532 m nejvyšších svých bodův. Úvodím náleží vesměs Gangu, jehož přítoky Ghagra, Gandak a Maha Kaši se svými pobočkami odvodňují jeho území. Hranici proti Indii tvoří nízký, 20 – 50 km široký, močálovitý, hustě zalesněný a nejvýš nezdravý pruh Taraj. Relief půdy vyznačuje se největšími rozdíly vertikální polohy; hluboká, úrodná údolí řek s majestátním svým pozadím nejvyššího horstva na světě vynikají velkolepými krásami přírodními. Klima Nepálu jest dle vertikálních poměrů velice různé, horské podnebí Himálaje jest velmi drsné, močálovitý Taraj jest velmi horký a vlhký, předhoří mají klima subtropické s prům. střední roční teplotou kol. 15°C., s hojným množstvím srážek (Katmandu 147 cm), max. teploty má v čci a srpnu, minimum v pros. a lednu. Prodromus Donův uvádí v Nepálu 864 druhů flory a to 86 kapradí, 62 composit, 52 orchideí, 43 rosaceí, 36 labiat atd. Z fauny uvádí Hodgson 97 ssavců, 588 ptáků, 36 amfibií a 30 ryb, množství jeho druhů však neuznáno. Z nerostů dobývá se hlavně železo, měď a síra. Počet obyv. páčí se na 3 milliony, tedy 19 ob. na 1 km2, hustota to poměrně velmi značná, neboť močálovitý pruh Taraje a velehorské pásmo Himálaje jsou téměř neobydleny. V záp. Nepálu převládají hinduští Arijové, kteří sami řadí se ke kastám bráhmanův a kšatriů, mluví řečí árijskou zvanou parbatya n. khas, jež právě tak jako typ obyvatel prozrazuje silné smíšení s tibetským živlem. Vládnoucím kmenem jsou Khasové, jinak Gurkhové, kteří s částečně assimilovanými tibetskými kmeny Magary a Gurungy tvoří vojenskou třídu; z nich skládá se nejen armáda nepálská, ale i několik sborů v britsko-indické armádě. Střed a východ zaujímají četní rolničtí a pastýřští kmenové tibetští, z nich nejpokročilejší Nevarové sídlí v rovině u Katmandu, mluví řečí nevari, mají písmo zvláštní a četnou literaturu, jsou většinou buddhisté valně hinduisovaní, zaměstnávají se orbou a řemesly. Ve východní části Nepálu žijí v počtu as 1/4 mill. duší kmenové kolarijští, k nimž počítají se též primitivní obyvatelé bažinatého pásma. Největší čásť obyvatelstva zaměstnává se zemědělstvím a chovem dobytka; Nevarové a Magarové provozují řemesla, zejména zpracovávají kovy a dřevo, vyrábějí papír z kůry stromové a opojné nápoje z obilí. Velkou obchodní důležitost Nepálu působí ta okolnost, že územím jeho vedou nejschůdnější průsmyky z Indie do Tibetu, jež přes vysoká cla a veliké nesnáze, jež terrain působí, jsou pro obchod velice významné. Z Indie používá obchod hlavně cesty z Patny na Katmandu, hlavní město Nepálu a veliké tržiště; nejdůležitější přechody do Tibetu jsou: Taklakar vedoucí k jezeru Manasaraur, Potu z údolí Kali-Gandaku k Tadamu, přes 5000 m vysoký No-La a poměrně nízký přechod od Katmandu údolím Trisulským k jezeru Pulgu-čo. R. 1899 – 1900 činil přívoz z Indie 15,373.240 rupií, vývoz 24,747.540 rupií. Vyváží se do Indie zejména rýže, olejnatá semena, máslo, koně, stavební dříví, opium, džuta, kůže a papír; přiváží odtud bavlna, látky, cukr, indych, lak, prach, zbraně a čaj. Z Tibetu přejímají a dále do Indie prodávají sůl, nerosty různé, zlatý prach, borax, drogy, sušené ovoce a dovážejí své zvony, měděné a železné zboží, opium a z Indie provážejí zboží evropské, látky, tabák, betel, arekové ořechy, kovy a drahé kameny. Různé stříbrné a měděné domácí mince zatlačila indická rupie. Moc panovníka, maharadže, jehož hodnost dědičná jest od r. 1767 v rodině Sahi, silně jest obmezena prvním ministrem od r. 1816. Nepál platí Číně od r. 1791 poplatek. V Katmandu sídlí anglický resident; Evropanům mimo officiální zástupce Anglie jest přístup do státu zapověděn. Příjmy knížete a státu páčí se na 1 mill. lib. sterl. a pocházejí z rozsáhlých statků, cel, dolův a pronájmu monopolisovaného obchodu solí, slonovinou, dřívím, kardamomy a tabákem. Pravidelné vojsko 26.000 mužů ozbrojeno jest puškami systémů Enfield, Snider a Martini Henry, má několik polních a horských děl, nepravidelného vojska jest asi 25.000. Správa a soudnictví jsou primitivní. Nevarská dynastie odstraněna roku 1767 Gurkhy, kteří zřídili vojenskou oligarchii s rodinou Sahi v čele. Vpády jich do Tibetu přiměly Čínu k zakročení, vojsko čínské přitáhlo ke Katmandu a přinutilo r. 1792 Nepál k poplatku a odstoupení výbojův. Obchodní smlouva t. r. s Anglií ujednaná neměla dlouhého trvání, ve válce r. 1815 Anglie zvítězila, přinutila Nepál k odstoupení Kumaonu a dosadila do Katmandu svého stálého residenta. Džang Bahádur, první ministr od r. 1846, navštívil r. 1850 Anglii, ujednal obchodní smlouvu s Tibetem a zůstal až do své smrti r. 1872 věrným spojencem Angličanův. Vnější záležitosti Nepálu jsou v rukou Anglie, ač vnitřní nezávislost dovedl si stát úplně zachovati. Lit.: Hodgson, Colonization etc. of Nepál (Kalkutta, 1857); t., Essays on the language, literature and religion of Nepál and Tibet (Londýn, 1874); Wright, History of Nepál (Londýn, 1877); Oldfield, Sketches from Nepál (Londýn, 1881); R. Temple, Hyderabad, Kashmir, Sikkim and Nepál (Londýn, 1887). .

Tabulka: Nepal- Predstavitele
KRÁLOVÉ
1923 – 1955 Tribhúvan Bír Bikram Šáh (vládl od 1911)
1955 – 1972 Mahéndra Bír Bikram Šáh
1972 – 2001 Biréndra Bír Bikram Šáh Déva
2001 Dípéndra Bír Bikram Šáh Déva
od 2001 Gjánéndra Bír Birkam Šáh
 
Související hesla