Nobilita

, privilegovaná vrstva římských občanů, kteří své výjimečné postavení zakládali na skutečnosti, že sami (nebo někdo z jejich předků) zastávali úřad s impériem. V prvním období římské republiky se výraz nobilita kryl s názvem patriciové, po vyrovnání rozepří mezi patricii a plebeji se stávali příslušníky nobility i zámožní plebejci. Viz též homo novus.

Ottův slovník naučný: Nobilita

Nobilitas nazývala se ve starém Římě šlechta, jejíž členové (nobiles) získali si o stát zásluhy, zastávavše nějaký úřad kurulský. Dokud plebejům nebyl povolen přístup k úřadům kurulským, byli jediní nobiles patriciové; od té doby však, co plebejům stal se přístupným konsulát a všecky ostatní čestné úřady, zahrnovala nobilitas v sobě vedle patriciů též plebeje jakožto novou šlechtu »úřednickoų naproti šlechtě »rodové«, jakou byli posud patriciové. Nobilitas byla dědičná a měla ius imaginum.

Související hesla