Norimberk

, německy Nürnberg – město v Německu ležící v Bavorsku na řece Pegnitz; 490 000 obyvatel (1998). Průmysl elektrotechnický, strojírenský, optický, potravinářský aj. Dopravní křižovatka; mezinárodní letiště. Říční přístav na průplavu RýnMohanDunaj. Mezinárodní veletrhy. Muzeum, vysoké školy. Historické památky (hrad, četné kostely, radnice, hrázděné domy). – V roce 1050 byl založen císařský hrad, v roce 1200 městská práva, samostatné knížectví, největší rozkvět v 14. – 16. stol., v roce 1806 připojen k Bavorsku. Od roku 1927 místo konání nacistických sjezdů, v roce 1935 zde byly vyhlášeny norimberské zákony. Za 2. světové války byl bombardován. V letech 1945 – 46 zde zasedal Mezinárodní soudní tribunál (viz též norimberský proces).

Ottův slovník naučný: Norimberk

Norimberk (něm. Nürnberg), druhé co do počtu obyvatelstva město v král. Bavorském, dříve říšské město, leží v písečnaté, ale dobře obdělané rovině (296 – 354 m n. m.) při řece Pegnici, jež dělí je ve 2 téměř stejné polovice (dle hlavních kostelů zvané: severní »Sebalder Seite« a jižní »Lorenzer Seite«) a tvoří ve městě 4 ostrovy, a při průplavu Dunajsko-Mohanském; břehy Pegnice spojuje několik mostů a lávek. Norimberk skládá se z vnitřního města, obehnaného dvojitou zdí s věžemi i branami a příkopem 30 m širokým, starým to opevněním z největší části dosud zachovaným, a z několika předměstí. Obyvatelstva bylo r. 1818: 26.850; r. 1890: 142.590 (70.037 muž.; 72.553 žen.), a to 104.417 evangelíkův, 32.794 katol. a 4307 židů; r. 1895: 162.380 (79.886 muž., 82.494 žen.), a to 117.714 evang., 38.994 kat. a 4794 žid. Z toho připadá na vnitřní město 55.453 obyv. V l. 1880 – 1890 přibylo v Norimberku 43%, v l. 1890 – 95 téměř 14% ob. V počet obyvatelstva zahrnuta jest též vojenská posádka. R. 1898 připojeno k Norimberku několik sousedních obcí, čímž počet obyv. vzrostl na 195.834 a plošný rozsah z 1131 ha na 5525 ha. Norimberk jest město proslulé starobylým rázem. Má z valné části úzké a křivé, ale světlé ulice, vysoké, starožitné domy s vížkami a arkýři. Z pamětihodných budov sluší na předním místě jmenovati starý hrad, na příkrém vrchu na sev.-záp. straně vnitřního města, vystavěný pravděpodobně za Jindřicha II., v nyn. podobě za Bedřicha Barbarossy r. 1158. Nejstarší jeho čásť je 5hraná věž zv. Altnürnberg. Vnitřek hradu, který jest nyní společným majetkem císaře a krále bavorského, byl v l. 1854 – 56 znovu zařízen k obývání. Na nádvoří jest ohromná lípa, prý 800 let stará. Z kostelů, jichž jest 8 luther., 1 ref. a 3 katol., vynikají: chrám sv. Vavřince na stejnojmenném nám., vystavěný v l. 1274 až 1477 v got. slohu, o 2 věžích (77 m) s krásným portálem. Byl nedávno obnoven. Uvnitř jest umělecky proslulý svatostánek od Adama Kraffta (z let 1496 – 1500) a krásné dřevořezby i obrazy. Druhý hlavní kostel jest pod zámeckým vrchem chrám sv. Sebalda, který se právě obnovuje; jest z nejkrásnějších gotických staveb v Německu. V něm jest proslulý náhrobek sv. Sebalda od Petra Vischera (1508 – 19) a jiná umělecká díla. Dále sluší jmenovati kostel sv. Jana se slavným hřbitovem (leží tu m. j. Dürer, Pirkheimer, Spengler, Feuerbachové, Essenwein), kostel P. Marie (katol.) na hlavním tržišti (Hauptmarkt) ze XIV. stol., kostel sv. Ducha (ze XIV. st.), v němž v l. 1424 – 1796 uschovávaly se říšské klenoty, kostel sv. Jakuba, dříve patřivší něm. řádu, kostel sv. Rocha, na jehož hřbitově leží Petr Vischer, kostel sv. Alžběty (katol.) a j. – Ze světských budov vynikají; veliká radnice na úpatí Zámeckého vrchu v sousedství kostela sv. Sebalda, vystavěná v nyn. podobě v letech 1616 – 22 v italském slohu a vyzdobená mnohými uměleckými pracemi; divadlo vystavěné v l. 1827 – 33, nemocnice u sv. Ducha, jež přepíná částečně řeku Pegnici, gotická nádražní budova (z r. 1846), justiční palác (z r. 1877) a j. Také četné soukromé budovy (dům A. Dürera, dům H. Sachsa, »Pilatův« dům, dům Grundherrský, dům »Nassavský« a j.) jsou pozoruhodny. – Náměstí zdobena jsou uměleckými kašnami a pomníký. Přední z nich jsou: »Krásná studně« (Schöner Brunnen) na hlavním tržišti s 191/2 m vysokým sloupem, zbudovaná v letech 1385 – 96, Tugendbrunnen při kostele sv. Vavřince se sochou spravedlnosti, ulitá z kovu r. 1589, Kunstbrunnen před špitálskou branou z r. 1890. Z pomníků sluší jmenovati: pomník Dürerův, pomník H. Sachse, sochu Melanchthonovu, vojenský pomník z r. 1876 a pomník plavce Martina Behaima z r. 1890. Norimberk má 2 gymnasia (»staré« gymn. založeno r. 1526 od Melanchthona), reálné gymn., vyšší dívčí školu, umělecko-průmysl. školu, pak obchodní, zemědělskou, stavebnickou a hudební školu, sirotčinec a ústav pro slepce a pro hluchoněmé, městské a letní divadlo. Ze sbírek má přední místo Germanské museum. Jest to národní německý ústav, v němž mají se chovati památky německých dějin vzdělanosti a umění, jakési ústřední všeněmecké museum kulturně-historické. Bylo založeno r. 1852 přičiněním Aufsessovým a jest od r. 1857 umístěno v Norimberku v býv. kartusiánském klášteře. Museum vyhovuje svému účelu nejen výstavou sbírek, nýbrž i uveřejňováním jejich obrazů a snímků a jinými publikacemi. S museem spojena je knihovna o 80.000 svaz. a bohatý archiv. – R. 1871 založeno bylo v Norimberku bavorské průmyslové museum. Městská knihovna, umístěná v býv. dominikánském klášteře, čítá 60.000 sv., četné rukopisy a prvotisky. Ze spolků mají důležitost: Verein f. Geschichte d. Stadt N., Naturhist. Gesellschaft, Albrecht Dürer-Verein (pořádá permanentní uměleckou výstavu) a Pegnesischer Blumenorden (zal. 1644) pro básnictví a literaturu. Průmysl jest v Norimberku značný. Přední místo má t. zv. »norimberské zboží« (hračky a drobotiny), jež vyvážejí se i do cizích dílů světa, pak výroba mechanických a optických nástrojů, rýsovadel, drátů, pozlátka, chemikalií, barev, štětců a kartáčů, tužek, barevného papíru, doutníků, karet, obuvi, majolikového zboží, kamen a j. Také kvete kovolitectví a kovotepectví, lithografie. K tomu druží se tiskárny, chromolithografické ústavy, mlýny, pivovary, slevárny a továrny na stroje. Celkem jest v Norimberku (1894) 251 továren. Obchod, jemuž podporou je několik peněžních ústavů, vztahuje se na průmyslové výrobky, pak zvláště na chmel (tu jest Norimberk světovým tržištěm), koloniální zboží, drogy, mouku, petrolej. – V Norimberku sbíhá se 8 železničních linií bavorských stát. drah; mimo to jest Norimberk stanicí Ludvíkovy dráhy a přístavem Ludvíkova kanálu; v městě samém jest elektr. dráha, 3 pošt. úřady, 8 měst. pošt. expedicí, 3 telegrafní úřady a telefonní stanice. Z úřadů jest v Norimberku vrchní zemský soud, jemuž podřízeno jest 6 zem. soudů, mezi nimi zem. soud v Norimberku, okresní a hlav. celní úřad, vrchní pošt. úřad, štáb 3. bav. divise, 6. brigády pěší a 3. jízdní. Správu města vede magistrát a 51 zástupců obce. Obecní jmění činí přes 17,000.000 mk., obec. dluhy přes 30,000.000 mk. Dějiny. Norimberk zjevuje se po prvé listinně r. 1050. Za Jindřicha III. nabyla obec práva tržního, celního a mincovního. Bedřich II. udělil jí r. 1219 rozsáhlé svobody. Purkrabství norimberské, které se připomíná poprvé r. 1105, měli od doby Jindřicha VI. v držení Hohenzollerové. Od r. 1073 konány v Norimberku často říšské sněmy, z nichž nejdůležitější jest sněm z r. 1355, na kterém přijata zlatá bulla. Když purkrabí Bedřich VI. nabyl markrabství Braniborského, prodal r. 1427 hrad s většinou práv k obci se vztahujících městu. V té době blahobyt Norimberka stále se vzmáhal, zejména obchodem; bylť Norimberk důležitým tržištěm pro zboží z Italie přicházející. Koncem XV. a poč. XVI. stol. význam Norimberka dostoupil vrcholu, a to nejen obchodní a politický, nýbrž i kulturní. Působiliť tu v té době Dürer, Krafft, Vischer, Hans Sachs, Pirkheimer a j. R. 1525 ujala se v městě reformace a r. 1532 prohlášen tu první náboženský mír. V XVI. stol. nastává nenáhlý úpadek města hlavně objevením nových drah obchodních. Také 30letá válka mu velice uškodila a ještě více války francouzské, jež připravily je finančně na mizinu. Roku 1806 přivtělen Norimberk k Bavorsku. V Norimberku byly učiněny četné vynálezy, jako kapesních hodinek, mosazi, větrovky, globu, pedálu a j. – Srovn. Priem, Gesch. d. Stadt Nürnberg (2. vyd. N., 1893); Voigt, Blicke in das kunst.-und gewerbreiche Leben der Stadt Nürnberg im XVI. Jh. (Berl., 1862); Schultheiss, Nürnberg, seine Baudenkmale und Kunstwerke (2. vyd. N., 1882); Rée, Wanderungen durch d. alte Nürnberg (2. vyd. t., 1890); Schüssler, Illustr. Führer durch Nürnberg (2. vyd. t., 1893); Thode, Die Malerschule von Nürnberg im XIV. u. XV. Jh. (Frankf., 1891).

Související hesla