Nový Bydžov

, město ve východních Čechách v okrese Hradec Králové, na řece Cidlině; 7 330 obyvatel (1999). Průmysl strojírenský, textilní, kožedělný, potravinářský, skla a bižuterie. – Doklady starověkého osídlení, před rokem 1305 bylo založeno hrazené město s čtvercovým půdorysem a jednotným řešením jádra, předměstí a katastru. – Gotický kostel (1305 – 11) přestavěn v 19. stol., novogotická radnice (1865), synagóga (1589, v současnosti modlitebna českobratrské církve), židovský hřbitov (1520). Městské muzeum.

Ottův slovník naučný: Nový Bydžov

Bydžov Nový (něm. Neubydžow), král. věnné město ve vých. Čechách, na pr. bř. ř. Cidliny, při rak. sev.-záp. dráze, se 641 d., 7251 čes., 28 něm. obyv. (1890). Město leží ve velmi úrodné krajině, moderně stavěno, pravidelně založeno, má krásné, čtverhranné náměstí, uprostřed něhož zdařilá socha Panny Marie, 9 sochami patronů českých ozdobená, nově vystavěnou radnici, starobylý gotický děkan. chrám Páně sv. Vavřince s věží, uvnitř bohatě vyzdobený, pod patronátem královny české, kostel Nejsv. Trojice, novou radnici v gotickém slohu vystavěnou, měst. museum, městské vyšší gymnasium (zal. r. 1873), měšťanskou, 3tř. a 5tř. obec. dívčí, 8tř. chlap., zimní hosp., průmysl. pokračovací a 2tř. žid. soukr. něm. školu, špitál, zemskou nemocnici, synagogu, vodárnu, obč. záložnu, městskou spořitelnu a několik spolků; dále jest sídlem hejtmanství a okr. soudu, který jest umístěn v nově vystavené budově, finanč. kommissařství. Průmysl a obchod jest tu dosti značný. Ze závodů zdejších vyniká pivovar pravovárečných měšťanův a parostrojní, akc. cukrovar na surovinu, továrna na cichorii, na vyrábění kůže a vojen. potřeb, továrna na fosfor spojená s parní pilou, parní a vodní mlýn, kruhová cihelna, značné týdenní trhy, zvláště na obilí, a 8 výroč. trhů na zboží a dobytek. Bydžov býval bezpochyby za nejstarší doby sídlem stejnojmenné župy a také obehnán hradbami a věžemi opatřen, které teprve během nyn. století byly zbořeny. Někdy ku konci XIII. stol. byl zde vystavěn klášter minoritů, jenž v bouřích husitských r. 1421 byl zbořen a více nepostaven. Stál při kostele Nejsv. Trojice, a kamenův upotřebeno na vystavění hradebních zdí. Za časů pánů z Pernšteina stával zde též malý hrad a sice na pr. bř. Cidliny, z něhož zbyly jenom náspy v místě, kde lid říká »Na hradčanech« čili »Na kopečkų. R. 1526 byl hrad ten již zříceninou. red. – Znakem města od té doby, co jest královským městem, jest český lev, tak jako ve znaku zemském. – Dějiny: Bydžov N. stál prvotně, kde jest nyní Starý Bydžov Král Václav II. kázal někdy před r. 1305 město na nynější místo přenésti. Nějaký čas byl v zástavě, ale r. 1311, když se veň král uvázal, zřízena tu cuda krajská, postaven hrad a město zpevněno hradbami. Také založeny knihy městské, které se do dnešního dne zachovaly. Král Jan daroval Bydžov Benešovi z Vartemberka (1325). V jeho rodě zůstal Bydžov nepřetržitě až do r. 1393, kdež se král Václav pro dluhy v Bydžov uvázal a čásť jeho držel, jako Smil Flaška z Rychemburka, jenž držel druhou čásť. Čásť královská dostala se potom Janovi a Čeňkovi bratřím z Vartemberka, kteří i ostatek vyplatili. Čeněk jsa od r. 1405 samojediným držitelem prodal r. 1407 městu a obcem příležitým svobodu, aby se spravovaly právem hradeckým, k němuž král (1415) to přidal, aby v míli okolo města krčem nebylo, ani řemesla jakákoliv aby se neprovozovala, kromě kovářů venkovských tak, jak takového práva mílového i město Králové Hradec užívá. Po smrti Jindřicha († 1434), syna Čeňkova († 1425), následovaly v držení Bydžova Machna, sestra Čeňkova, a potom její strýně Eliška, manželka Petra z Vartemberka a ze Zvířetic. Petrův rod seděl tu dlouho a Bydžovským mnohá dobrodiní prokazoval. Heřman z V. a ze Z. daroval jim tržné a městiště lázně (1478) vyprosiv i potvrzení výročních trhů na králi Vladislavovi r. 1473, synové jeho Petr a Hašek pečovali o jeho rozšíření a zjednali Bydžovským obdarování na clo a nový trh výroční, a mimo to prodali jim obecní rychtu, udělili jim výsadu, že mohou dovolovati lidem stavěti domky na baštách a hliništích a postoupili jim důchody kostelní a špitální. Havel, syn Petrův, prodal r. 1516 hrad a město Bydžov s předměstím a vesnicemi Vilémovi z Pernšteina. Tento nechav hrad zdejší zpustnouti a spravovati napřed z Pardubic, potom z Chlumce, potvrdil také r. 1517 výsady Bydžova. Když se pak Chlumec dostal v držení krále Ferdinanda, vykázán jest Bydžov jako manství Vilémovi z Valdšteina (1548). Po jeho smrti (†1553) drželi Bydžov nezletilí jeho synové Jindřich a Heník Šťastný, po jejichž bezdětné smrti Bydžov spadl na krále Maximiliána (1567). Tu Bydžovští sami sebe vykoupili z poddanosti (1569). Z té příčiny povýšen Bydžov na město věnné královske a přijat r. 1593 k svobodě třetího stavu. Súčastnivše se povstání r. 1618 upadli Bydžovští v pokutu, tak že jim r. 1622 všechny jejich vesnice zabrány, ale r. 1628 zase obci navráceny. Za následujících dob město několikráte od vojáků zpuštěno; r. 1633 se rozutekli sousedé ze strachu před vojáky, že jich jen 10 při městě zůstalo. Všecko město bylo r. 1650 na mizinu přivedeno, a co bylo vojáky ušetřeno, r. 1656 shořelo. Proto udělil Leopold I. Bydžovským čtvrtý trh výroční. Roku 1718 shořela zase čásť města a následovala veliká bída. Když r. 1740 začaly války s Pruskem, Bydžov trpěl nemálo. R 1751 rozdělen posavadní kraj hradecký na dvě části, z nichž západní nazvána jest krajem bydžovským. R. 1817 vypukl největší oheň, při němž tři čtvrtiny města shořely. R. 1849 přestal kraj bydžovský, ale obnoven zase r. 1854 maje pak název kraje jičínského, poněvadž býval krajský úřad před tím v Jičíně. Znamenití rodáci byli: Matěj Bydžovský z Aventina (* 1520), Marek Bydžovský z Florentina (* 1540), Pavel Bydžovský, Jiří Kezelius (* 1576), Jos. Bergmann (* 1722) a archaeolog J. Smolík. – Okres bydžovský má 30.620 čes. a 333 něm. obyv. (1880), okresní hejtmanství bydžovské, obsahujíc okresy bydžovský a chlumecký, má 53.837 čes. a 409 něm. obyv. (1880). – Srv. Místopis a dějiny Nov. Bydžova od Cel. Říhy (Praha, 1868); »Pam. arch.« díl III., str. 268. Sčk.

Související hesla