Numuliti

, Nummulitidae – čeleď dírkonošců s čočkovitými, terčovitými nebo kulovitými schránkami (o velikosti obvykle 5 – 10 mm) rozdělenými v řadu komůrek; bentické organismy, téměř výlučně byly omezeny na tropické a subtropické moře. Numiliti žili od křídy do recentu, podíleli se na vzniku vápenců (zejm. v eocénu). K významným rodům patří např. Nummulites, Heterostegina, Operculina.

Ottův slovník naučný: Numuliti

Nummulitidae, čeleď Foraminifer se skořápkou mnohokomůrkatou, vápnitou, jemněji neb hruběji pórovitou, zpravidla volnou a symmetricky v jedné rovině spirální. Komůrky bývají úzké, následkem čehož jsou to formy z pravidla sploštělé. Výše modifikované formy mají přídatnou hmotu, systém kanálků a neperforované přehrádky (septa) mezi jednotlivými komůrkami. Ústí jest skulinovité, columellárně uložené. Rod Polystomella Lam. sem náležející má skořápku čočkovitou. Má hmotu přídatnou, která vyplňuje i píštěl, pak septální můstky a systém chodbiček. Komůrky jsou sedlovitě na sobě uloženy a zadní jejich okraj jest opatřen zoubkovitými hrbolky. Kanálky tvoří soustavu velmi složitou a otvírají se na venek na části umbilikální buď jednou nebo dvojitou řadou pórů podél švů; v přídatné hmotě jest druhotná soustava kanálků. Ústí jest skulinovité s řadou otvorů na basi septální plochy. Poprvé se vyskýtá v křídě a dosud žije. Jiným zástupcem jest rod Nonionina d'Orb., kteréž přídatná hmota buď úplně schází nebo jest zakrnělá a omezená na krajinu umbilikální; nemá vnějších otvorů septálních ani můstků. Ústí jest jednoduchá, zakřivená štěrbina. Vyskytuje se od carbonu do tertiéru a dosud žije (u nás v křídě známo 5 druhů). Rod Operculina d'Orb. má skořápku typicky sploštělou a planispirální se závitky zevně zřetelně pozorovatelnými v počtu 3 – 6. Přídatná hmota vyplňuje píštěl a na obvodě tvoří pás a hřeby, kteréž vnikají do stěn. Poprvé se nachází v křídě a dosud žije, ale jen ve 2 druzích, a jest velmi vzácná. Rod Heterostegina d'Orb. má skořápku poněkud sploštělou s komůrkami s počátku uloženými ve spirále, později rozšířenými do plochy, prodlouženými a vzpřímenými, rozdělenými druhotnými příčkami v malé komůrečky. Soustava chodeb i přídatná hmota jsou vyvinuty. Ústí jest na vnější septální ploše a představuje řadu otvůrků. Známa jest od zpodního tertiéru do dnes (zastoupena v naší křídě). Rod Fusulina Fischer má skořápku vřetenovitou se závity vinutými kolem podélné osy, a to tak, že každý následující závitek uzavírá předchozí. Komůrky se táhnou po celé délce, sahajíce od jednoho konce až ke druhému. Stěna skořápečná jest jemně dírkovaná. Septa jsou jednoduchá nebo dvojitá, celistvá a vklíněná do stěn skořápky, tvořící někdy komůrky druhotné. Interseptálních kanálků tu není. Ústi jest jednoduchá protáhlá štěrbina nebo řada okrouhlých otvůrkův a leží na vnitřním konci posledního segmentu. Vyskýtá se v carbonu po celém světě (tvoří fusulinové vápence) a v juře vymírá. Rod Fusulinella Moeller (Hemifusulina Moell.) jest podobná předešlé, má však stěny celistvé a písčité. Rod Schwagerina Moeller má skořápku kulatou nebo válcovitou s komůrkami, rozdělenými přehrádkami druhotnými, a na jejich zpodní ploše jest přídatná hmota v podobě hřebínkův. Ústí jest jednoduchá centrální skulina. Jde z carbonu do permu. Rod Archaeodiscus Brady jest podoby čočkovité, představující nepřepaženou rourku, zavinutou kolem sebe samy, uloženou v konstantně střídavém směru do tlusté massy jemně pórovité hmoty skořápečné. Nemá ani přídatné hmoty ani systému kanálkův, a komůrky nejsou odděleny přehrádkami. Vyskytuje se v anglickém a ruském carbonu a pokládá se za formu, tvořící východisko Nummulitidaetid. Rod Amphistegina d. Orb. má skořápku spirální, terčovitou, nestejnostranou. Komůrky se obkročně střídají a mají křídlovité prodlouženiny, na jedné straně jednoduché, na druhé rozdělené hlubokými zaškrceninami tak, že tvoří přídatné laloky. Stěna skořápková jest jemně provrtaná, v partii umbilikální ztloustlá, bez systému chodbiček. Poprvé v carbonu, dosud žije. Rod Cycloclypeus Carpenter má skořápku sploštělou se ztlustlým středem, sestávající z kotouče komůrek, seřaděných v soustředné kroužky s laterálními ztluštěninami. Přehrádky jsou dvojité a mají soustavu chodbiček. Vrstvičky jemně pórovité hmoty jsou uloženy nad sebou. Znám jest z miocénu a recentní, ale tento velmi vzácný. Rod Orbitoides d'Orb. představuje kruhovitý nebo hvězdovitý terč, jehož medianní rovina jest složena z komůreček, upravených v pravidelné kroužky kolem zřetelné střední komůrky, ztlustlá uprostřed přídatnou hmotou a na jedné straně vrstvami nakupených komůreček. více méně nepravidelně roztroušených. Komůrky vůbec jsou dvojího druhu, větší jsou uprostřed ve 3 – 5 závitech a menší se k nim kladou v soustředných kruzích, všechny mezi sebou spojené chodbičkami. Prvotní soustava chodeb probíhá mezi septálními lištnami a druhotná v hřebích, jimiž jest přídatná hmota s povrchu provrtána, a vnější jejich hlavice jsou spojeny lištnami téže hmoty. Poprvé se vyskýtá v svrchní křídě a mizí v miocénu. Rod Nummulites Lamarck jest nejdůležitějším a největším (má 2 – 60 mm v průměru) zástupcem celé čeledi. Má skořápku čočkovitou neb terčovitou, více neb méně sploštělou, planispirální a pravidelnou, velmi jemně perforovanou. Závity přítomné ve velmi hojném počtu se buďto kryjí obkročně křídlovitými výběžky anebo se vůbec nekryjí. Komůrek jest veliké množství a jsou od sebe odděleny kolmými příčkami, do zadu zahnutými, tvořícími výběžky zohýbané nebo ztlustlé. Ústí jest jednoduché, připojené k obvodu předcházejícího závitu. Přídatná hmota jest opatřena složitým systémem kanálků, který sestává z většího počtu spirálních chodbiček a husté sítě chodeb na obvodu; na svrchní straně skořápky jsou hřeby z přídatné hmoty, výjimečně dírkované. Vyskytuje se zde dimorfismus, jsou formy veliké s malou počáteční komůrkou a formy zcela malé s velikou komůrkou počáteční. V carbonu jest zastoupen ne mnoho, hlavně jen v Rusku a Belgii, v triasu jest dosti pochybný, v tertiéru pak se vyskýtá zejména od eocénu do oligocénu, začasté v ohromných massách. Často tvoří celé horniny, známé nummulitové vápence, z nichž jsou vystavěny též pyramidy. Evropě hromadný jejich výskyt omezuje se jen na krajiny kolem Středozemního moře (jednotlivě jsou známy hlavně z pařížské a londýnské pánve i jinde), za to obrovské množství jest jich v severoafrických pouštích, kde Nummulites gizehensis velikosti dollaru pokrývá v úžasném množství veliké lány země; pak se táhne pás nummulitových vápenců Arabií, Syrií, Malou Asií, Kavkázem a Persií až do Indie. V Americe vyskytuje se v jižních zemích. Byl vůbec obyvatelem moří teplých. V křídě mizí a recentní jest velmi vzácný, známý v jediném druhu. Rod Nummulina d'Orb. jest vlastné podrodem rodu Nummulites s tím však rozdílem, že se její závity vždy úplně kryjí. Nachází se od carbonu do tertiéru. Rod Assilina d'Orb. se rovněž vykládá za podrod rodu Nummulites, jenže křídlovité výběžky stěn komůrkových jsou tenké a těsně jedna ke druhé přiloženy, tak že se závity nekryjí a obrys jejich jest z venku zřetelně patrný. Výskyt rovněž od carbonu do tertiéru. M.Bbr.

Související hesla