Ockeghem Johannes

, vlámský skladatel; jeden z nejvýznamnějších představitelů nizozemské polyfonie. Působil ve službách francouzského královského dvora. Autor mší, motet a chansonů.

Ottův slovník naučný: Ockeghem Johannes

Ockenheim čili Okeghem Johannes, nizozemský skladatel hudební (* okolo roku 1415, dle jiných 1420 a 1430, bezpochyby v Termonde ve vých. Vlámsku – † po r. 1512 u vysokém věku v Toursu). Učitelem Ockenovým byl bezpochyby Gilles Binchois, první zpěvák vévody burgundského; ostatní jeho biografie je dosti chudá i neurčitá. R. 1443 byl členem pěveckého sboru dómu antverpského, r. 1461 král. pěvcem při dvoře franc. krále Karla VII. a Ludvíka XI., od něhož dostalo se mu později výnosného místa pokladníka při kapitole sv. Martina v Toursu. Ačkoli z prací Ockenheimových zachovalo se poměrně málo – asi 14 zpěvů, mezi nimiž mše čtyřhlasá, chansony, fugy – přece četní jeho žáci z konce XV. a zač. XVI. věku, mezi nimi i geniální Josquin de Près, šířili jeho slávu a byl Ockenheim zván svého času »knížetem hudby«. Náleží bez odporu k vůdcům t. zv. druhé nizozemské školy, zastupující s bezohlednou důsledností cantus firmus, totiž vývoj celé řady vět z thematu hlavního, čímž vyvolána reakce Palestriny a jeho druhův. Za to však škola Ockenheimova má veliké zásluhy o harmonii a útvary hudebních vět. Někteří přičítají Ockenovi také skladbu mše o 36 hlasech, ale podobná skladba byla asi nemožnou v XV. věku, kdy skladby 6hlasé byly vzácností a kapely královské měly členů jen málo. Srv. Brenet, J. de Ockenheim (Paříž, 1895).

Související hesla