Odboj český

1. protirakouský odboj v průběhu 1. světové války, zvaný též první odboj. Do čela zahraničního odboje se postavil T. G. Masaryk, který formuloval požadavky samostatnosti. Vrcholným orgánem zahraničního odboje byla Československá národní rada. V českých zemích se ustavila Maffie s cílem udržovat spojení se zahraničním odbojem. Zahraniční odboj usiloval o to, aby státy Dohody souhlasily s vytvořením samostatného československého státu – to se poprvé podařilo v prohlášení Dohody 10. 1. 1917. Ke snahám o samostatnost přispěly zejm. československé legie; po jejich vojenských úspěších v Rusku postupně státy Dohody uznaly právo Čechoslováků na samostatnost (první Francie v červnu 1918). V roce 1917 se uvolnil i vnitřní politický život (májový manifest spisovatelů 1917, tříkrálová deklarace 6. 1. 1918, vytvoření Národního výboru 13. 7. 1918). První odboj československý vyvrcholil 28. 10. 1918 vyhlášením samostatnosti Československa; 2. odboj proti německým okupantům za 2. světové války, zvaný též druhý odboj. Centrem zahraničního odboje byla exilová londýnská vláda v čele s prezidentem E. Benešem, zároveň se utvořilo druhé, komunistické centrum v Moskvě; obě centra spolupracovala. Do boje proti nacistickému Německu se výrazně zapojily československé vojenské jednotky v rámci spojeneckých armád. Domácí odboj (Politické ústředí, ÚVOD, Obrana národa) se soustředil na politickou a zpravodajskou činnost. Jeho společnou akcí byl atentát na říšského protektora R. Heydricha 27. 5. 1942. Vojenská činnost domácího odboje (především partyzánské akce) sílila až s blížící se frontou (Květnové povstání 1945, Pražské povstání, Slovenské národní povstání); 3. odboj proti totalitnímu komunistickému režimu, zvaný též třetí odboj, usilující o obnovu demokratického zřízení v Československu. Ve 40. a 50. letech se odbýval většinou v podobě ilegální zpravodajské a diverzní činnosti jednotlivců a skupin, později pak, zvláště v 70. a 80. letech, nabyl specifických mírných forem na pomezí legality, rozvíjených především disidentskými strukturami (šíření zakázané literatury, organizování protestních akcí, akce pasívního odporu).

Související hesla