Ohře

, německy Eger – řeka v Německu a v severozápadních Čechách; délka 300 km, plocha povodí 5 614 km2, průměrný průtok 37,9 m3/s. Pramení ve Smrčinách v Bavorsku, na českém území teče k severovýchodu a východu; protéká Chebskou pánví a Sokolovskou pánví, hlubokým údolím mezi Doupovskými horami a Krušnými horami, od Loun nížinou. Ústí do Labe u Litoměřic. Největší přítoky Odrava a Teplá zprava. Přehradní nádrže Skalka a Nechranice. Část vody odváděna do povodí Bíliny (pro potřeby průmyslu). Na řece leží Cheb, Sokolov, Karlovy Vary, Kadaň, Žatec, Louny.

Ottův slovník naučný: Ohře

Ohře zaujímá povodí 5610,7 km2; z toho připadá na českou čásť 4626,4 km2, na Bavory 894,4 km2 a Sasko 89,9 km2. Hustota sítě vodní v povodí Ohře = 0,776 km na 1 km2 areálu. Větší je na středním toku od ústí Vondreby (Odravy) k ústí chomútovského potoka = 0,847 km. Maximum je v povodí Vondreby (1,164 km) a Zvodavy (1,007 km). – Rozdíl výškový mezi prameny Ohře na sz. úpatí Sněžníku ve výšce 754 m a mezi ústím (143,5 m) činí po toku 310,0 km dlouhém 610,5 m; nejvyšší spád náleží hornímu toku, kde sestupuje Ohře o 323,6 m. Relativní spád Ohře páčí se na 1,97‰ (1 : 508), není tudíž značný; horní tok převyšuje tuto střední hodnotu (5,02‰), spád středního a dolního toku pouze na několika místech (mezi Chebem a Königswerthem 2‰, mezi Vodovým mlýnem a Žatcem 4‰). Minimum u Loun (»česká Tisæ). Rozvodí vystupuje po celé délce povodí až na malou výjimku markantně; přerušení jeho nastává v Hassberském revíru, odkudž vycházi pramen dělící se záhy v Assigbach (k Ohři) a Schwarzwasser, přitok Vlhy. Hydrologie. Pozorováni dešťoměrná dějí se v české části povodí dle záznamů z r. 1898 na 66 stanicích, 1 stanice tu odpovídá 70 km2. Dle Penckových výpočtů spadá hlavní maximum srážek do července, hlavní minimum do ledna. Poměry stavů vodních, jež se pozorují v Chebu, Falknově, Černýši, Kadani a Lounech, zdají se býti vzhledem ke srážkám paradoxními. Minimum obyčejně v červenci a maximum v zimních měsících, většinou v březnu v době tání sněhu a ledu. Příčinou toho je, že odpařování v létě dostupuje skoro výše srážky, tak že přebývá jen nepatrné množství vody k odtoku; v zimě je následkem nízkých temperatur nepatrné. Množství odtoku zjištěno pozorováními na 33 m3 za 1'' při průměrném stavu + 0,28 m na vodoměru. Extrémy jsou značné. Jako minimum odtoku zjistil Harlacher r. 1871 4,54 m3, při povodni r. 1862 odtékalo za 1'' 1135 m3 při stavu + 5,65 m. Příčinou povodní jsou buď hojné deště neb zácpy ledové, způsobené v oklikách řeky třenicí ledu. Inundační oblast nabývá na dolním toku rozsahu až 3000 m, obyčejně se omezuje na 1500 a 700 m. Při středním toku se dostavují zátopy v části od Falknova k Chebu, zasahujíce do šířky 600 – 900 m, místy až 1350 m. Na horním se rozlévá Ohře jen po přiléhajících lukách, ale i zde někdy v dosti značné výši (při ústi Birkenbachu r. 1894 na 2 m). Za největší povodně v Poohří pokládána jest povodeň z r. 1845 a 1862. Z novějších vynikla veliká voda ze dne 24. a 25. list. 1890 (v Lounech na vodoměru + 4,00 m). Vlna této povodně urazila cestu z Falknova do Loun v délce 147 km za 18 hodin (prům. 8,2 km za hodinu). Mnohem pomaleji připravují se povodně v době třenice ledu v únoru a březnu po prvním oteplení jarním. Tu mizí trvalá pokrývka ledová, utvořená koncem prosince. Současným zjevem bývá hojná tříšť ledová. – Za větších srážek dostává voda říční nápadně červenavou barvu. Tato pochází od rudého, FeO2 v hojné míře obsahujícího kalu, jejž přivádí do Ohře Zlatý potok a Hlinec z permských pískovců žateckých a rakovnických. Měřením zjištěno po srážkách ke konci května 1901 spadlých v 1 l vody říční 1,65 g kalu. Chemická analysa je tato: Obsah vápna rozmnožuje se v Ohři bavorskými přítoky z 9% na 18%; v křídě dolního toku stoupá až na 21%. V značném množství nachází se také natron a kyselina sírová (u Lokte 29% zbytku). Obsahu kyseliny křemičité směrem k ústí ubývá z 25% až na 6%. Národohospodářské důležitosti Ohře není dána dosud hlavní podmínka; splavnost. O regulaci řeky jednalo se již r. 1664, ale nestalo se nic. R. 1884 usnesl se sněm král. Českého o regulaci. Vypracován však pouze projekt. Tento béře vzhledem na minimum odtoku 4,54 m3 z r. 1871 za základ 4,20 m3 a počítá s přítokem 2,5 m3 za 1''; tím by byla zajištěna nosnost pro vlečné parníky 15 m dlouhé a lodi až 600 t, jichž by se mohlo pohybovati v této části řeky 10 – 11.000; doprava zboží by činila až 61/2 mill. zl. Veškerý náklad rozpočten na 14 mill. zl. Živější diskusse dostalo se otázce upravení řeky v létě 1901, kdy rolnictvo obou národností v Poohří vzchopilo se ke společné akci, aby byla pojata také Ohře do regulačních plánů vládních. JVVch.

Související hesla