Okupace

a) okupace prvotní, způsob, jímž stát nabývá svrchovaných práv vůči území, které nepodléhá svrchované moci jiného státu, a to tak, že na něm fakticky a dlouhodobě vykonává svou vlastní svrchovanou moc; b) okupace mírová, prostředek záruky mezinárodních smluv spočívající ve smluvním závazku státu trpět na svém území cizí vojska do té doby, než stát splní hlavní (garantované) smluvní závazky, např. zaplatí reparace; c) okupace válečná, dočasný stav území suverénního státu, který se ocitne ve faktické moci ozbrojených sil nepřítele. Svrchovaná moc státu nad jeho okupovaným územím zůstává zachována; okupující stát vykonává svou moc nad okupovaným územím na základě omezení daných mezinárodním právem jen ve věcech nezbytných pro vedení války.

Ottův slovník naučný: Okupace

Okkupace (z lat. occupatio) jest svémocné uchopení se držby věci na rozdíl od tradice, jež značí nabytí držby s vůní dosavadního držitele. Dle práva římského nabývalo se okkupací práva vlastnického k věcem, jež byly bez pána; zásada tato byla však již ve středověku značně omezena vývojem práv regálních a v právech dnešních jest právo okkupace některých věcí vyhrazeno toliko určitým osobám, o čemž podrobná ustanovení obsahují zejména zákony honební, horní a zákony o právu k lovení ryb. J. V. – V římském právu zvířata zkrocená pokládají se opět za divoká, tedy za věci nikomu nenáležející a okkupaci (přivlastnění) zůstavené, ztratila-li , t. j. nevracejí-li se již k bývalému vlastníku. V rak. právu pokládána jsou za taková, nevrátí-li se sama do 42 dnů; včely (roj) dlužno pod týmž následkem stíhati ve dvou dnech § 384 ob. z. obč.). šikl.

Okkupace (z lat.), ve vojenství obsazení území dobytého nebo diplomatickým usnesením k obsazení poukázaného, obyčejně aby nepřítel, vládce okkupované země, byl donucen ke splnění jistých závazků, jako na př. ponechání vojska v zemi i po smluvení míru, až bude splacena válečná náhrada (Němci ve Francii r. 1871), nebo aby v obvodu obsazeném byl zjednán pořádek, jako bylo obmýšleno se strany berlínského kongressu po válce rusko-turecké r. 1877 – 78 okkupací Bosny a Hercegoviny vojskem rakouským roku 1878, trvající posud, do začátku XX. stol., nebo konecně aby podporovalo provedení zámyslů své vlády. okkupace často bývá předehrou naprostého zabrání obsazeného kraje dle násilnické zásady všech dobyvatelů »J’y suis et j’y reste«. Zajímavou pro nás byla též okkupace, provedená r. 1854 a trvající do r. 1857 armádním sborem rak. v tehdejších knížectvích Valašsku a Multansku (nynější království Rumunské) na úkor operací ruských ve válce Krymské. Voj. těleso vyslané pro takový úkol sluje sborem okkupačním. FM.

Související hesla