Oldřich I.

, český kníže z rodu Přemyslovců; syn Boleslava II. a kněžny Emy, otec Břetislava I. Vládl 1012 – 33 a 1034. V roce 1001 uprchl do Bavorska před nevlastním bratrem Boleslavem III., který jej chtěl nechat zavraždit. Do Čech se vrátil 1004 s bratrem Jaromírem. 1012 svrhl Jaromíra a nastoupil na český trůn. Za vlády Oldřicha byla připojena k Čechám Morava. 1033 uvězněn císařem, v roce 1034 se opět vrátil k moci. Asi 1032 spoluzakladatel Sázavského kláštera. Bezdětné manželství hrozící vymřením rodu řešil novým sňatkem s Boženou.

Ottův slovník naučný: Oldřich I.

Oldřich, kníže český († 9. list. 1034), nejml. syn Boleslava II. a Emmy Burgundské, měl od otce určený úděl nepochybně v Žatecku, ale musil brzy po jeho smrti uprchnouti před úklady Boleslava III. i s matkou a bratrem Jaromírem do Bavor k vév. Jindřichovi. Po smrti Vladivojově (1003) byli oba bratří od Čechů povoláni zpět, leč od Boleslava III. s pomocí polskou znovu vypuzeni. Teprve r. 1004 uvedeni vojskem německým do země, z níž Poláci vypuzeni. Jaromír zaujal stolec knížecí, Oldřich svůj úděl. V této asi době pojal, ač byl již ženat, za manželku krásnou selskou dívku Boženu, jež dala mu syna Břetislava. R. 1012 O., jsa povahy náruživé a panovačné, svrhl Jaromíra a sám se ujal vlády. V politice vnější zůstával nadále v přátelství s Německem; uvnitř počínal si krutě. Neslavné jinak vládě jeho dodal lesku teprve jeho syn Břetislav, který r. 1029 dobyl na Polácích Moravy, již pak spravoval. Ke konci vlády Oldřichovy zkalil se jeho poměr ke králi něm.; když r. 1033 dostavil se ke dvoru Konrada II. do Vrbna při ústí Havoly, byl zajat a propuštěn v dub. 1034 jenom s podmínkou, že rozdělí se s Jaromírem o vládu. Na místě toho však dal Jaromíra oslepiti a také Břetislava vypudil z Moravy. Císařovic Jindřich zjednal výpravou do Čech narovnání, ale v krátce potom Oldřich zemřel. (O roce jeho smrti viz Mitth. d. Ver. f. Gesch. d. Deutschen in Böhm. XIX.) Oldřich založil r. 1032 klášter sázavský.

Související hesla