Opiové války

, koloniální války Velké Británie a Francie proti říši Čching 1839 – 60; cílem bylo otevřít Čínu zahraničnímu obchodu. Záminkou k opiovým válkám bylo spálení asi 20 000 beden britského opia císařským komisařem Lin Ce-süm v červnu 1839. První válku (1840 – 42) zahájilo 3. 11. 1839 britské loďstvo palbou na Kanton; válka oficiálně vyhlášena až v únoru 1840. Válečné akce se postupně rozrostly na celé pobřeží jihovýchodní a východní Číny. Kapitulantská politika čchingské vlády nakonec vedla k podepsání nankingské smlouvy v roce 1842. Záminkou ke druhé válce (1856 – 58) se stal incident s pašeráckou džunkou Arrow (8. 10. 1856), plující pod britskou vlajkou. Odpovědí bylo bombardování Kantonu v říjnu 1856; od podzimu 1857 zahájeny válečné akce spojené brisko-francouzské armády za podpory USA a Ruska (v prosinci 1857 dobyt Kanton, v květnu 1858 pevnost Ta-ku u Tiencinu). Čchingská vláda kapitulovala. 13. a 18. 6. 1858 podepsány tiencinské smlouvy s Ruskem a USA a 26. a 27. 6. s Velkou Británií a Francií. Třetí válka (1859 – 60), vyvolaná snahou evropských mocností proniknout do Pekingu, zahájena 25. 6. 1859 střetnutím u pevnosti Ta-ku. Válečné akce skončily 21. 9. 1860 vstupem britsko-francouzských vojsk do Pekingu. 24. a 25. 10. 1860 uzavřeny pekingské smlouvy s Velkou Británií a Francií a 14. 11. s Ruskem. – Výsledkem opiové války byla postupná přeměna Číny v polokolonii cizích mocností.

Související hesla