Orvieto

, město ve střední Itálii, v oblasti Umbria; 23 000 obyvatel. Založeno Etrusky. Známo architektonickými památkami italské gotiky.

Ottův slovník naučný: Orvieto

Orvieto, krajské město v ital. prov. Perugii, 355 m n. m., na osamělé skále 6 km nad vtokem ř. Paglia do Tibery, na pravém jejím břehu, na trati Florencie – Řím, má 15.931 ob., lyceum, gymnasium, technickou školu, seminář, proslulé vinařství, pěstováni oliv a rozsáhlý obchod s vínem, hrozny, obilím, olivami, hedvábím a dobytkem. Město je sídlem biskupa a má 6 chrámů, mezi nimi slavnou kathedrálu z mramoru, jejíž stavba byla počata r. 1290 a dokončena r. 1580. Zvláště její façada z bílého mramoru, ozdobená množstvím mosaik a reliefů, náleží k nejskvostnějším ukázkám gotického stavitelství. Vnitřek jest 104 m dl., 32 m šir. a 34 m vys., rozdělen na 3 lodi se 3 portály a opatřen ozdobnou arkádovou galerií. Chrám má 4 vysoké věže. V příčné lodi v pravo jest Cappella nuova s freskami od Fiesole a Signorelliho, v levo pak Cappella del Corporale s mramorovým tabernakulem a stříbrným relikviářem. celek tvoří sloupovou basiliku s bohatě ozdobenou střechou a nádhernou růžicí uprostřed průčelí chrámového. Vynikajícím dílem řezbářským jsou chrámové stolice. Ostatní kostely jsou: Sv. Dominika s náhrobkem kardinála de Braye z r. 1282, sv. Juvenala, sv. Ondřeje a j. Z jiných staveb vyniká: Opera del Duomo s městským museem, bohatým starožitnostmi etrurskými a středověkými, palác biskupský a bývalý papežský, proslavená studna, hluboká 61 m, a rozsáhlý park, zřízený na místě bývalé pevnosti, postavené r. 1364 kardinálem Albornozem, a krásné divadlo, bohatě freskami vyzdobené. R. 1876 objeveno bylo na severozáp. svahu skály etrurské pohřebiště s mnohými starožitnostmi. – Orvieto nazývalo se ve starověku Urbs Vetus, později Urbevetum nebo Herbanum, stálo na místě etrurského města Volsinií, r. 509 po Kr. stalo se sídlem biskupským, v pozdějším středověku bylo republikou, r. 1420 připadlo papeži Martinu V. a od té doby bývalo často sídlem papežův. Tšr.

Související hesla