Osvěta


1. šíření vědění a vzdělání;
2. soustava kulturně vzdělávací činnosti s odpovídajícími institucemi.

Ottův slovník naučný: Osvěta

Osvěta jest volné užívání rozumu proti dogmatům výzpyt zamezujícím. Jest rationalistická, její východisko jest skepse. Vyrůstá na podloze poznávání zkumného (theoretického) a celé doby jsou tímto myšlenkovým směrem značeny. Renaissance přinesla osvětu západu evropskému ve stol. XV. a XVI. a s ní i reformaci, a osvícenství věku XVIII. vyšlo z filosofie angl.-franc. Dobře ceníc význam rozumu jakožto jediného nástroje poznávacího, důsledně vše jeho kritice podrobuje a jest svou zvídavostí a zkumností nejvíce břitkou zbraní proti všemu tmářství a naduté vypínavosti, jež se chce krýti autoritou poznatků jinak než zkoumáním nabytých. Osvěta jest kult rozumu, pěstění i uctívání jeho zároveň, a jestliže výsledky noétického badání zužují jeho užívání na obor zkušenosti, nic tím nezískává theosofický dogmatismus, poněvadž i jeho konce jsou touže noétikou spolu vytknuty a zbývající víra, aby se nevztahovala k nepravdě podobnému, to i nadále zabrániti dovede rozum třeba takto obmezený. Osvěta klade výhradní důraz na uplatňování rozumu, tak že vzdělanost, jež obsáhá i kulturu éthickou i praktické vymoženosti, jest pojmem významu zaplněnějšího a znamená souměrný rozvoj všech úkonností člověka. Zb.

Související hesla