Pachole

, doprava úvazník – kovový sloupek na okraji přístavních zdí, hrází, plavebních komor nebo na palubě lodí; určen k připoutání lodi.

Ottův slovník naučný: Pachole

Pachole (pacholec, pacholče) je lidový název rozmanitých pomůcek technologických a pomocných součástí strojních. V mlynářství označovaly se slovem tím valečky i s ručkami pro žejbrování při starém mlýnském složení, pomocí jichž a bidelce převáděl se pohyb na žejbro. Také se tak nazývá železný podkladek, jenž při tažení stavidla se dává pod sochor. U bednáře je pachole klín, na nějž tluče při utahování obručí, truhlář zove tak stojánek, tvořící podložku při hoblování dlouhých prken na hoblici, krejčí zase prkénko tvaru oválního, přiměřeně přikrojené, na němž zahlazuje švy žehličkou a pod. J.Pok.

V plavectví pachole (poller, pieux d'amarrage) jest zařízení bud' na pobřeží neb na lodích, sloužící k upevňování plavidel vůbec; může býti dřevěné (dubové; vyobr. č. 2989., kde znázorněno jest pachole z přístavu pro vory na Královské louce na Smíchově), anebo ze železné litiny (vyobr. č. 2990. normální vzor pro stavby uprůplavňovací na Vltavě a Labi). – Mimo tato pevně osazená jsou ještě pacholata otočná (Spill), která poháněna jsou bud' vodním tlakem (na vodních cestách v Německu, Francii, Belgii atd.) anebo silou elektrickou (v novém přístavě vratislavském); slouží k vleku lodí tím, že otáčejíc se navinuje na sebe vlečné lano. – Jednoduchá pacholata ve způsobě silných kolů do břehů neb řečišť zaražená slují lapače. KHs.

Související hesla