Pád

, italsky Po – řeka v severní Itálii; délka 652 km, plocha povodí 75 000 km2, průměrný průtok 1 460 m3/s. Vytéká z ledovce pod horou Monte Viso v Kottických Alpách, teče k východu Pádskou nížinou a ústí deltou do Jaderského moře. V Pádské nížině tok Pádu lemován protipovodňovými valy. Největší přítoky zleva Ticino, Adda. Splavný od Piacenzy. Zavlažování.

Ottův slovník naučný: Pád

Pád (ital. Po, franc. , lat. Padus, starši název Eridanus), největší ř. italská, náležející k úmoří jaderskému, vzniká na hranici franc. na sev. svahu M. Visa ve výši 2041 m n. m. a teče nejprve směrem jihových. až k Saluzzu, kde vstupuje do roviny piemontské a obraci se k severových., sesílen jsa s prava ř. Mairou. U Turina přijímá z Alp Doru Riparii a Sturu a omývá sev. úpatí vysoč. Monferratské, při čemž znenáhla stáčí se do pravé osy nížiny lombardské do směru východního, v němž setrvá, nehledě ke 3 větším a řadě menších záhybův, až do svého ústí v moře. U rozkošné vys. Monferratské Pád přijímá s leva alpské Orco a Doru Balteu, první přítok s prava je Tanaro. Blíže Pavie vlévá se do Pádu ze s. Ticino, s nímž mají všechny ostatní řeky alpské (Adda, Oglio, Mincio) směr stejný, jsouce před svým ústím do Pádu stočeny k jihovýchodu. Přítoky apenninské Trebbia, Taro, Secchia, Tanaro jsou kratší, ale přinášejí mnohem více nánosu než alpské, jež všechen materiál ukládají v jezerech na úpatí Alp a seslabeny byly zřízením četných průplavů. Dokud v době glaciální jezera neexistovala, Pád tekl as mnohem jižněji než v době moderní. První rozvětvení Pádu nastává u ústi Panara, odkud vychází na j. Po di Volano, jež od Ferrary vysílá dále Po di Primaro. Toto, spojeno s ř. Renem, obchází jez. Comacchio a vlévá se u Primara do moře. Další dělení hlavn. toku nastává u Poleselly, kde kanál Bianco je vlastně nejsev. ramenem Pádu a přechází v Po di Levante; na meridiánu m. Adrie odděluje se na pr. Po di Goro. Konečně hlavní tok (Po Grande) rozdělí se v Po della Gnocca, Po di Tolle a Po di Maestra a čtyři menší ramena. Nejsevernější výtok do moře vzdálen jest od nejjižnějšího v přímé čáře 53 km. Délka Pádu měří 652 km, úvodí zabírající čásť Piemontu, Lombardii, Emilii a čásť Benátska měří 74.907 km2. Ale spád řeky jest od Turina velmi zvolný, neboť při prvních 35 km svého toku sestupuje již s 2041 m do 366 m, u Turina teče ve výši 212 m, u Pavie 100 m, u Cremony 45 m. Střední množství vody činí 95 km3 za vteř., ale dostoupilo maxima (22. až 23. říj. 1872) až na 1160 m3. Nános nyní, když deltová ramena sevřena byla hrázemi, v moři ukládaný páčí se na 46 mill. m3. Bohatství vody dodávají Pád u zvláště pobočky alpské, živené 96 ledovci, kdežto přítoky apenninské v létě téměř vysýchají. Oboje horské řeky vystupují často ze svých břehův a některé i tok svůj mění, tak že hladina Pádu zejména po říjnových deštích nebezpečně stoupne. Proto nutno bylo sevříti Pád už od Cremony počínaje pevnými hrázemi, místy i dvojitými. Proto také vysvětlujeme si snadno, proč na tak mocném toku nevznikla žádná veliká města až na Turin, kde je Pád horskou ještě řekou, Piacenzu a Cremonu při hlavních přechodech. Totéž platí též o pobočkách Pádu, kde si města zřídila raději své vlastní průplavy (na př. Milán), tak že celé úvodí pádské pokrylo se nádhernou vodní sítí, jíž rovnati se může pouze síť nizozemská. Průplavy ty zřízeny jednak k zavodňování, neboť mají dodati větší vláhy, potřebné hrubšímu nánosu, oddělenému od Pádu pásmem fontanili, bohatým vláhou; druhý úkol jejich jest kommunikační. Tak povstaly průplavy milánské, již od konce XII. stol. budované, jako Naviglio Grande, Naviglio di Pavia, Nav. della Martesana, dále kanál Cavourův (82 km dlouhý), Villoresi (60 km), Bianco, Adigetto atd. Jiný velkolepý kanál buduje se na jihu pádského poříčí v Emilii, jenž má zavodniti 500.000 ha půdy. Pád sám je splavný na 543 km až ke Casale a vodních cest v poříčí lest 1164 km. Pádská nížina tvoří nejdůležitější čásť, jádro, Italie od pozdní doby římské. Bohatství její lákalo četné dobyvatele se sev. k jihu se hrnoucí a proto také byla jevištěm nekonečných válek a největších bitev ve středověku i v novo věku. Avšak ve značné části poříčí pádského působí současně dvě největší metly Italie: malarie a velkostatek. Nu.

Související hesla