Paine Thomas

, americký myslitel a politik; jeho letáky (zvláště Common Sense – Zdravý rozum) svým ohlasem přispěly k prosazení myšlenky nezávislosti. Po skončení americké revoluce se v roce 1787 vrátil do Anglie; jeho spis Právo člověka byl vášnivou obhajobou francouzské revoluce na základě přirozenoprávní racionalistické filozofie J. J. Rousseaua. Stal se občanem Francie, v roce 1793 byl jako girondista zatčen, 1794 propuštěn. 1794 – 95 autor pojednání Věk rozumu, ovlivněného deismem. V roce 1802 se vrátil do Ameriky, kde zemřel v chudobě a zapomenutí.

Ottův slovník naučný: Paine Thomas

Paine [pén] Thomas, publicista a politik angl. (* 1737 v Thetfordu, hrab. Norfolk – † 1809 v New Yorku). Byl vychován v přísných zásadách quakerských, ač jinak byl zanedbáván, a ve třinácti letech začal pracovati v otcově továrně na korsety. R. 1756 vstoupil do námořnictva, pak řídil sám továrnu na korsety, která však zanikla, načež Paine stal se úředníkem celním, byl pak také učitelem a oženiv se s dcerou vlastníka továrny na tabák, i ředitelem továrny na tabák a kupcem. Po úpadku továrny r. 1774 odplul do Ameriky, kde ve Filadelfii řídil revui »Pennsylvania Magazine« a vydával r. 1776 ve prospěch neodvislosti americké, jejíž byl horlivým přívržencem, leták The Common Sense addressed to the inhabitants of America, který vzbudil ohromnou sensaci a obrátil obecnou pozornost na Painea, který zatím pro dluhy vstoupil do amer. vojska a stal se pobočníkem gen. Greena. V l. 1776 – 83 vydával republikánský periodický list, povzbuzující Američany k odhodlanosti, pod titulem »The American Crisis«, a různé brošury. Tyto valně pomáhaly k roznícení vlasteneckého nadšení zvlášť mezi vojskem a Paine byl r. 1776 jmenován při kongressu Spoj. Obcí sekretářem v departementu věcí zahraničných, r. 1779 pro prozrazení úřed. tajemství sice propuštěn, ale r. 1780 zvolen sekretářem státu pennsylvanského. R. 1787 odebral se do Evropy dílem ve věcech diplomatických, dílem za pracemi vědeckými; zabývalť se tehda různými vynálezy mechanickými a akademii věd v Paříži předložil zvláštní konstrukci železného mostu. Po svém návratu usadil se na statku, jejž mu darovalo město New York. R. 1790 vydal v Evropě knihu The rights of man, v níž hájí zásady revoluce z r. 1789 proti Burkeovým Reflexions on the Revolution, avšak pro kterou vláda anglická jej pronásledovala tak, že Paine uchýlil se do Francie, kde byl r. 1792 nadšeně přijat a zvolen dokonce i členem národního shromáždění. Když se však zpečoval jako člen strany Girondistů hlasovati pro smrt Ludvíka XVI., byl r. 1793 ze shromáždění vyloučen a jen smrť Robespierrova a reklamace Monroeova zachránily jej od popravy. Nicméně přece 14 měsíců byl vězněn a psal zatím The Cage of Reason (Pař., 1793), knihu proti náboženství, a domnívaje se, že vláda americká nedosti účinně zasazuje se o jeho osvobození, napsal pamflet proti Washingtonovi. R. 1794 propuštěn na svobodu a přijat opět do nár. shromáždění. Následující jeho dílo Decline and fall of the English system of finance (Lond., 1796) bylo prudkým útokem na finančnictví anglické. R. 1802 odplul do Ameriky, ale byl tam přijat chladně a oddav se pití zemřel v New Yorku. Jakožto spisovatel silného slohu, jasné a nezvratné logiky a svým postavením ve válce za neodvislost americkou a v revoluci franc. Paine měl značný vliv na svou dobu. Myšlenky jeho přešly skoro vesměs v zásady radikální, proti nimž zvlášť konservativní a zbožná Anglie se vším úsilím musila bojovati. Mimo spisy citované, jeho nejdůležitější, napsal ještě celou řadu jiných. Úplné vydání jeho spisů pořídil nejprve Mendum (Boston, 1850), nověji a nejlépe Conway (New York, 1894 – 1896, 4 díly). Srv. R. F. Cheetham, Memoirs on the life and writings of T. Paine (New York, 1890); R. G. Ingersoll, T. Paine (v »The North Am. Review«, 1892); Moncure D. Conway, Life of T. Paine (Lond., 1892, 2 sv.).

Související hesla