Pákistán

, Pákistánská islámská republika, urdsky Islámí Džamhúríja Pákistán – stát v jižní Asii; 874 209 km2 (včetně části Kašmíru obsazeného Pákistánem), 130,6 miliónu obyvatel (sčítání 1998, včetně části Kašmíru obsazeného Pákistánem), hustota zalidnění 149 obyv./km2, hlavní město Islámábád (799 000 obyvatel 1998); úřední jazyk urdština, měnová jednotka pákistánská rupie (PKR) = 100 paisů. Administrativní členění: 4 provincie, federální území hlavního města a 6 kmenových území. – Jádrem území je nížina řeky Indu. Na západě vystupuje Sulajmánské pohoří (až 3 383 m n. m.), na severu Hindúkuš (Tirič Mir, 7 706 m n. m.), v obsazené části Kašmíru Karakorum (Qogir Feng, 8 611 m n. m.) a výběžky Himálaje. Na jihu u hranic s Indií poušť Thar, na jihozápadě bezodtoké pouště. Podnebí je na severu subtropické, na jihu suché tropické. Letní monzunové deště zasahují jen zčásti do Paňdžábu a na svahy Himálaje. Ve velehorách drsné studené podnebí. Hlavní řeka Indus přijímá v Paňdžábu řadu přítoků z okolních hor (Satladž, Čanáb aj.). Rostlinstvo převážně suchomilné, stepní a polopouštní. – Mnohonárodnostní stát, nejpočetnější Paňdžábci (asi 48 %), Paštunové (13 %), Sindhané (12 %), Saraikové (10 %). Náboženství muslimské (97 %, asi tři čtvrtiny sunnité), menšiny křesťanů a hinduistů. Přirozený přírůstek obyvatel 2,8 % ročně (1997). Střední délka života mužů 63 let, žen 65 let. Negramotnost 62 % (1995). Urbanizace 36 % (1997). – Rozvojový stát. Hrubý domácí produkt 500 USD/obyv. (1997). Z ekonomicky aktivních obyvatel pracuje 48 % v zemědělství, 18 % v průmyslu (1993). Orná půda pokrývá 27 % území (z toho 80 % zavlažováno), louky a pastviny 6 %, zalesněno 4,4 % plochy. Pěstují se obilniny (27,4 miliónů t, 1998, zejména pšenice a rýže), cukrová třtina (42,0 miliónů t, 1997; 3 milióny t cukru), luštěniny, brambory, zelenina, bavlník (1,6 miliónu t vlákna, 4. místo na světě), čajovník, ovoce, olejniny. Pastevní chov ovcí (31 miliónů kusů, 1997), koz, skotu, buvolů (22 miliónů kusů, 2. místo na světě). – Těží se ropa, zemní plyn, sůl, vápenec, sádrovec. Průmysl zpracovává zemědělskou produkci, hlavní odvětví potravinářský, textilní, chemický, strojírenský, kožedělný průmysl. Přetrvává řemeslná výroba. Dopravní síť hustá jen v nížinách. Hlavní přístav Karáčí. – Pákistán vznikl 14. 8. 1947 jako nezávislé dominium vyčleněním z kolonie Britská Indie s odděleným územím ve východní (dnešní Bangladéš) a západní části (dnešní Pákistán) indického subkontinentu. Vpád Pákistánu do Kašmíru vedl k válce s Indií; boje zastaveny na linii příměří za účasti OSN v roce 1949. 23. 3. 1956 vyhlášena Islámská republika. Po vojenském převratu v roce 1958 převzal moc i funkci prezidenta generál M. Ch. Ajjúb Chán, potvrzený ve volbách 1965. Neúspěšná válka proti Indii ukončena 1966 dohodou v Taškentu. V roce 1969 se po vojenském převratu stal prezidentem generál A. M. Ch. Jahjá. V prvních všeobecných volbách v roce 1970 zvítězila Pákistánská lidová strana (Z. A. Bhutto) v Západním Pákistánu a Lidová liga (Šejch M. Rahmán) ve Východním Pákistánu s požadavkem autonomie. Ve Východním Pákistánu 26. 3. 1971 vyhlášena Bangladéšská lidová republika, která se po neúspěšné válce Pákistánu proti Indii 16. 12. 1971 osamostatnila. Následné období Bhuttových hospodářských a sociálních reforem ukončeno 1977 opětným převzetím moci armádou v čele s generálem M. Z. Hakem. Jeho režim zrušil reformy, omezoval politická práva a prosazoval islamizaci země. Po Hakově smrti a volbách v roce 1988 se do srpna 1990 stala premiérkou B. Bhuttová a po předchozím náporu exponentů islámského fundamentalismu znovu od 1993 do listopadu 1996. Od roku 1999 po převratu opět vojenská vláda. V květnu 1999 došlo k místním přestřelkám na hranici s Indií. – Pákistán je federativní republika, člen Commonwealthu, v čele s prezidentem, voleným na 5 let. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový federální parlament, který tvoří Národní shromáždění (217 členů, funkční období 5 let) a Senát (87 členů, funkční období 6 let). Poslední volby do Národního shromáždění se konaly v únoru 1997. Prezident generál Parvíz Mušaraf.

Tabulka: Pakistan- Predstavitele
GENERÁLNÍ GUVERNÉŘI
1947 – 1948 Muhammad Alí Džinnáh
1948 – 1951 Chádža Nazímuddín
1951 – 1955 Ghulám Muhammad
1955 – 1956 Iskandar Mírza
PREZIDENTI
1956 – 1958 Iskandar Mírza
1958 – 1969 Muhammad Ajjúb Chán
1969 – 1971 Muhammad Jahjá Chán
1971 – 1973 Zulfikár Alí Bhutto
1973 – 1978 Fazal Iláhí Čaudhurí
1978 – 1988 Muhammad Zijául Hak
1988 – 1993 Ghulám Ishák Chán
1993 – 1997 Farúk Legharí
1998 – 2001 Mohammad Rafík Tarar
od 2001 Parvíz Mušaraf
 
Související hesla