Paleoasijské jazyky

, paleosibiřské jazyky – skupina izolovaných jazyků (užívají je stovky až tisíce osob); v současnosti nepovažovány za příbuzné. Není však vyloučeno, že jejich dnešní roztříštěnost (Sibiř, Kamčatka, Čukotka, Wrangelův ostrov, Komandorské ostrovy, Sachalin, sever japonského ostrova Hokkaidó, Aleuty, Aljaška, Kanada, Grónsko) je důsledkem dávného turkomongolského stěhování. Všechny jsou aglutinačního typu. Písemné památky vznikaly většinou až v novověku. Užívá se upravená azbuka, na americkém kontinentě latinka, grónská eskymáčtina má prvky dánského pravopisu. Viz též jazyková typologie, klasifikační přehled jazyků.

Související hesla