Paleolit

, starší doba kamenná. Nejdelší část lidských dějin (3,5 miliónu – 8 tisíc př. n. l.), kdy potrava byla opatřována kořistnicky, tj. lovem a sběrem. Je zhruba souběžná se starším geologickým úsekem čtvrtohor pleistocénem. V paleolitu pokračoval fylogenetický vývoj rodu Homo (viz též člověk). Chronologicky se dělí na 5 fází: a) nejstarší paleolit (3,5 miliónu – 1 milión př. n. l.). Archeologické nálezy pozůstatků Hominidae (Australopithecus, Homo habilis) a první doklady výroby nástrojů (jednoduché úštěpy, sekáče, celodřevěné oštěpy); b) starý paleolit (1 milión – 300 000 př. n. l.). Tvůrcem Homo erectus. Doklady sezónních obydlí; c) střední paleolit (300 000 – 40 000 př. n. l.); ukončen obdobím poslední doby ledové. První formy Homo sapiens. Nástroje jemněji opracované, zdokonalení obydlí, osvojení ohně, první doklady výtvarného projevu; d) mladý paleolit (40 000 – 10 000 př. n. l.); mladší část poslední doby ledové. Nositelem kultury Homo sapiens sapiens, který pronikl již na všechny kontinenty; nejrychlejší vývoj na Předním východě. Rozšiřoval se sortiment vyráběných nástrojů (hroty, čepele, škrabadla, rydla, vrtáčky), častější doklady výtvarných projevů; e) pozdní paleolit (zv. též epipaleolit, 10 000 – 8 000 př. n. l.); období přechodu k mezolitu.

Související hesla