Panoš

, služebný šlechtic, ve vrcholném středověku pomocník v boji, od 2. pol. 15. stol. nezámožný, málo urozený příslušník nižší šlechty, zpravidla služebně podřízený mocnějším feudálům včetně panovníka. Mnoho panošů nacházelo v českých poměrech 15. stol. uplatnění ve vojenských službách. Od 16. století titul nově přijatých příslušníků rytířského stavu (po první dvě generace).

Ottův slovník naučný: Panoš

Panoše, zeman, který vstoupiv do družiny některého pána slíbil mu poslušenství a byl podělen od něho nápravou (statkem manským). [Panoše]-ši byli nejnižším stupněm šlechty a zemanstva vůbec.

Související hesla