Parohy

, zoologie kostěné výrůstky na čelních kostech lebky, které vyrůstají samcům z čeledi jelenovitých. Zpravidla sekundární pohlavní znak samců, pouze u sobů rostou parohy i samicím (slouží k odstraňování sněhové pokrývky při pastvě). Parohy jsou každoročně shazovány a opět dorůstají z pučnic. Během růstu jsou pokryty lýčím, kůží s jemnou srstí, která je pokračováním kůže kryjící pučnice. Lýčí obsahuje množství mazových žláz, v horní části i žlázy pachové. Po dokončení růstu parohů zvířata lýčí odírají o pevné předměty (tzv. vytloukání). Parohy jednotlivých druhů jelenovitých mají druhově specifickou stavbu. Viz též panty.

Ottův slovník naučný: Parohy

Parohy (, a ) zdobí hlavy přežívavců parohatých. Prchá-li jelen, klade parohy na hřbet, v boji se svým sokem a nepřítelem skloniv hlavu, vyráží jimi ku předu. Jsou to násadce jako výrůstky čelních kostí, tedy ne zrohovělý epiderminální útvar, nýbrž substance kostní. Každoročně z jara jeleni shazují své p., které ulupují se od pučnice přímo pod rozšířeným koncem dolejším (»růží«). Brzy po odpadnutí parohů vyvinují se na pučnicich nové »paličky«, pokryté s počátku srstnatou koží (»lýkem«) a plné krevních cev. Každé dotknutí měkkého parohu působí jelenu bolest a proto vyhýbá se v té době hustším porostům. Nové parohyvyvinou se a ztvrdnou asi ve 3 měsících. Zaschlé lýčí ze ztvrdlých parohů se odlupuje, jelen »vytlouká« (ostruhuje lýčí), při čemž tře parohy své o slabší stromky neb i haluze měkkých dřev. Po odloupání lýčí jsou parohy vždy bílé a hnědnou pak teprve účinkem vzduchu a světla. Na jejich povrchu jsou rýžky a t. zv. perly. První parohy počnou mladému jelínku vyrůstati v 8. – 9. měsíci jeho věku a bývají to 15 – 20 cm dlouhé, skoro rovné lodyhy (»bidlæ, »špice«). Takový jelen zove se »špičá▽. V následujícím roce asi v květnu shodí jelínek tyto parohy a nasazuje delší lodyhy (»vidle«), obyčejné již s jednou výsadou, a dle vidlicovitého jich tvaru jmenuje se»vidlá▽. V každém následujícím roce vyrůstá na parohu vždy o jednu výsadu víc a jelen jest pak šesterák, osmerák, desaterák,.... anebo jelen o šesti. o osmi, o desíti, a tak čím starší jelen, tím více výsad mají jeho p., ačkoli jich později nepřibývá již tak pravidelně, jako v mládí. V Moricburku ukazují se parohy (z r. 1696) o 66 výhonech. Při pojmenování jelenů počítají se vždy všechny výhony na obou lodyhách, a je-li počet jich nestejný, čítá se dvojnásobně počet výsad té lodyhy, která jich má více, a připojí se k pojmenování slovo »nerovný«, na př. nerovný osmák, když jsou na jedné lodyze 4 výsady a na druhé 3 a pod. Raněný jelen často neshazuje parohův, a takový jmenuje se »churavcem«. Co se týče váhy, služiž za měřítko, že parohy o 10 – 12 výsadách váží 4.5 – 5.5 kg, ale bývají značné rozdíly jak ve velikostí, síle a tvaru, tak i ve váze parohův. Parohy daňčí nebývají na povrchu perlovité a rozšiřují se v lopatky s krátkými výhony. První parohy daňčí jsou též pouhé lodyhy, ale čím starší je daněk, tím rozšířenější jsou lopaty jeho parohy-hů. I ostatní zvěř z řádu parohatých přežívavců zdobena jest p, více méně lišícími se od popsaných hlavně svým tvarem. U sobů i lané nasazují parohy Myslivny i panská obydlí vyzdobují se p. ulovené zvěře a mimo to vyrábějí se z nich (ze shozených) různé ozdobné předměty pro domácnost i řezbářské a soustružnické výrobky, pak knoflíky k oblekům mysliveckým a odpadků používá se v lékárnictví. črn.

Související hesla