Pasivní rezistence

, nepřímá forma odporu, projevující se pasivitou vůči stávajícím zákonům a nařízením, které jsou považovány za nespravedlivé; metoda, pomocí níž se vykonává akt občanské neposlušnosti. Často hromadné vysedávání v ulicích, na chodbách veřejných budov, letištích a jiných frekventovaných místech. Někdy má formu pedantského dodržování předpisů do té míry, že je chod určité instituce zcela ochromen. V české politice praktikována jako absence českých poslanců na říšské radě (1863 – 79, s přestávkami) a v českém zemském sněmu (1872 – 74, respektive 1878).

Související hesla