Peripatetická škola

, filozofické a vědecké učiliště založené kolem roku 435 př. n. l. Aristotelem v Athénách. Obdobně jako Platónova Akadémie měla statut náboženského spolku zasvěceného Múzám. Název získala podle podle obvyklého způsobu přednášení při procházkách (řecky peripatein - procházet se). Základní formou výuky byly přednášky. Členové školy se systematicky věnovali i shromažďování, třídění a zkoumání empirického materiálu (jak přírodnin, tak i písemností) pro různé obory. Největší popularitu získala peripatetická škola pod vedením Aristotelova nástupce Theofrasta, kdy se prý přednášek zúčastňovalo až 2 000 posluchačů. U většiny badatelů peripatetické školy převažoval zájem o empirické výzkumy nad vlastní filozofií; tato tendence ještě zesílila, když vedení školy převzal po Theofrastovi Stratón z Lampsaku. Nové podněty k rozvoji peripatetické filozofie dalo v 1. stol. př. n. l. souborné vydání Aristotelových spisů Androníkem Rhodským. V roce 529 byla peripatetická škola císařským výnosem zrušena.

Související hesla