Perský záliv

, záliv Indického oceánu mezi Arabským poloostrovem a Íránem; plocha asi 240 000 km2, délka 950 km, šířka 170 – 350 km, hloubka většinou do 40 m (maximálně 150 m). Teplota vody v zimě 21 °C, v létě až 32 °C, průměrná slanost 40 ‰. S Arabským mořem spojen Hormuzským průlivem. Do Perského zálivu ústí Šatt-al-Arab. – Významná oblast těžby ropy a zemního plynu. Hustá doprava ropných tankerů. V roce 1991 válka mezi koalicí vedenou USA a Irákem (viz též válka v Zálivu), jejímž důsledkem bylo též znečištění Perského zálivu z ropných polí Kuvajtu (jedna z největších ekologických katastrof v dějinách).

Ottův slovník naučný: Perský záliv

Perský záliv, dříve též Basorský záliv okeanu Indického, rozkládá se mezi Arabií a Persií, souvisí na v. úžinou Ormuzskou a zálivem Ománským s mořem Arabským, vniká do pevniny asijské ve směru severozápadním v délce 1100 km a šířce 37 – 415 km mezi 23° 58' – 30° 25, s. š. a 47° 50 – 56° 35' v. d. Gr. a má plochu (dle Krümmela) 236.835 km2, z čehož připadá 3806 km2 na ostrovy. Břehy zálivu měří úhrnem 3420 km, z čehož 1250 km připadá na severní pobřeží perské, příkré a bez velikých záhybů, 2170 km pak na jižní břeh arabský, nízký a s 2 velikými zátokami, Bahreinskou a Bahr-el-Benát, břehy ty jsou z největší části křídové a náležejí na straně arabské až k Adžeiru Ománu, odtud pak k území El Hása, poplatnému Turecku. V Persii vlévá se do Perský zálivkého zerský zálivu řada menších řek, na rozhraní Persie a asijského Turecka mohutný Šat-el-Arab, kdežto v Arabii nevlévá se do něho žádný vodní tok. Ostrovů jest mnoho a jsou při břehu perském skalnaté a osamělé, naproti tomu při břehu arabském obklopeny písčinami. Nejdůležitější z nich jsou: Bubian, Feledž, Chubba, Garu, Charak, Farsí, Arabí, Hergas, El Kren, Džezireh-Bu-Alí, Tarut, ostrovy Bahreinské, Šeich-Abú-Šaib, Kais, Farúr, Tunib, Kišm nebo Tavilah (1683 km2), Ormuz, Šeich Serí, Sir Abu Neir, Abú Musa, Širara a j. v. Dobrých přístavů jest nedostatek, hlavní z nich jsou: Bender Abbású Lingeh, Bušír a Monammerah při ústí Šat-el-Arabu na straně perské, Koveit a Menama na straně arabské. P. z. jest mělký, nikde nepřesahuje hloubka jeho 100 m, činíc průměrně 40 – 80 m, následkem toho také nemá samostatných proudů, nýbrž proudění vody v něm závisí na směru větru, který jest většinou severozápadní, pouze v list., pros. a led. jižní. Bohat jest záliv rybami, které jsou hlavní potravinou pobřežních kmenův arabských a vyvážejí se i do vnitřní Arabie, Indie, Zanzibaru atd. Avšak největším jeho bohatstvím jsou ložiska perlorodek, prostírající se především při arabském pobřeží od Koveitu až k Ras Cheima. Střediskem lovu perel, jehož účastní se ročně 5000 člunův o 10 – 30 mužích a jehož výnos cení se na 10 mill. K, jsou ostrovy Bahreinské. Dobou jest hlavně konec jara a léto, perly posílají se odtud do Bombáje a Bagdádu. Námořní policejní službu konají zde válečné lodi Veliké Britannie, která jest vůbec skutečným vládcem zálivu. – Srv. Genthe, Der Persische Meerbusen, Geschichte und Morphologie (Marburk, 1896). Tšr.

Související hesla