Piemonte

, kraj v severozápadní Itálii na horním Pádu a v Alpách; 25 399 km2, 4,3 miliónu obyvatel (1999), hlavní město Turín. Průmysl soustředěn v Pádské nížině (Turín), v horách hydroelektrárny. Pěstování pšenice, rýže, ovoce, vína. V horách chov skotu. Významné dopravní spojení přes Alpy (Simplonský tunel). Cestovní ruch. – Od 11. stol. markrabství turínské, od 13. stol. hrabství Piemonte, které získali v roce 1419 vévodové savojští. 1720 jádro sardinského království. 1799 – 1814 Piemonte součástí Francie, po roce 1815 opět v sardinském království. Od roku 1861 součást Itálie.

Ottův slovník naučný: Piemonte

Piemont (it. Piemonte, frc. Piémont, čes. as »podhůří«), compartimento v sev. Italii, zabírající prov. turinskou, novarskou, cunejskou a alessandrijskou, k nimž přináležela kdysi ještě prov. pavijská, měří 29.368 km2. Mezuje na z. s Francií, na s. se Švýcarskem, na v. s Lombardií, na j. s Ligurií a Nizzou, obklopena jsouc na s. a z. strmými Alpami a na j. Apenninem, který vysílá do vnitra vys. montferratskou. Hlavní tok je Pád, protékající středem Piemontu. Piemont náleží k nejlepším částem král. Italského jsa vyvinut hospodářsky i průmyslově. Nejdůležitější průmysl je hedvábnictví, které jest v úzkém spojení s jihofrancouzským. Obyvatelstvo, jehož se čítá 3,393.794 duší (1899), je převážnou většinou nár. vlašské až na údolí Dory Baltey (Aosta), hor. Dory Riparie a prameny Varaity, kde mluví se francouzsky, a náboženství katolického, vyjma as 20.000 Valdenských bydlících v sev. údolích Alp. Jako v ostatním Popádí dostoupilo vystěhovalectví značné výše (r. 1898: 12.013 ob.). – Střediskem Piemontu byla ve středověku Susa, která r. 1073 připadla Savojsku, od něhož oddělena byla r. 1247 – 1418, až toto bylo r. 1859 odstoupeno Francii a Piemont zaujal vůči ostatní Italii podobné postavení jako Prusko v říši Německé, neboť odtud vyšlo politické sjednocení Italie pod jednou korunou. Středem Piemontu je Turin.

Související hesla